Čeština rozlišuje 3 jmenné rody: mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). Mužský rod se dále člení na životný a neživotný.Vzor soudce: soudce bez soudcE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. výrobcE bez výrobcE).Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky).

Jak poznat vzor : Jak poznáme, který vzor použít

1. Určíme rod podstatného jména.
2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Kdy se zacalo mluvit český

Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století.

Který jazyk je nejbližší češtině : Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.

V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

O životnosti jména rozhodně nevypovídá to, zda žije, dýchá nebo se hýbe. I na první pohled neživé věci mohou mluvnicky patřit mezi životná podstatná jména. Mezi životná podstatná jména patří tedy i slova sněhulák, kostlivec, strašák, nebožtík nebo umrlec.

Jak se poznají podstatná jména

Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.U podstatných jmen pomnožných určujeme číslo množné, nikoli pomnožné. Označují větší množství věcí stejného druhu, ale my u nich i přesto určujeme číslo jednotné. Pomůcka: HROMADNÁ podstatná jména – číslo jednotné – označují HROMADU věcí.Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).

Vzory tvrdé mají v zakončení tvrdou souhlásku (pán, hrad, předseda; žena; město). Vzory měkké mají v zakončení měkkou souhlásku (muž, stroj, soudce; růže; moře). Vzory bez koncovky nemají v 1. pádě čísla jednotného koncovku (pán, hrad, muž, stroj; píseň, kost).

Kolik lidí na světě mluví česky : Česky na celé Zemi mluví celkem zhruba 12,5 milionů lidí. Nejexotičtějším místem, kde se autor příspěvku domluvil česky, bylo syrské Aleppo, kde v místní restauraci potkal bývalého absolventa české vysoké školy, který se česky naučil během svých studií a do současné doby si ji velmi dobře pamatuje.

Kolik slov používá čeština : Ty říkají, že čeština má přibližně 250 000 slov. Obyčejný Čech z nich ovšem zná jen pouhý zlomek. Lingvistka Marie Těšitelová uvádí v knize O češtině v číslech, že průměrný český rodilý mluvčí umí aktivně používat asi 3000–10 000 slov, průměr se pohybuje kolem 5000 slov.

Jaký je nejtěžší jazyk pro Čechy

Mezi nejtěžší jazyky naopak patří podle výzkumů čínština, arabština, japonština nebo třeba finština, která má v porovnání s češtinou dokonce 14 pádů. Pro Čechy je snadné naučit se ruštinu, polštinu nebo třeba chorvatštinu. A nebojte, ani angličtina pro nás Čechy není těžká.

My se v našem žebříčku zaměřili na nejlehčí jazyky na naučení pro čechy. Obecně se mezi nejlehčí jazyky světa řadí i severské jazyky jako např. norština, švédština nebo dánština. Říká se, že jednoduchá je i malajština nebo indonéská bahasa (ty se však nikdo v naší redakci neučil – nemůžeme potvrdit ani vyvrátit).č. mají životná podstatná jména na rozdíl od neživotných koncovky ‑ové: pán‑ové (i pán‑i), muž‑ové (i muž‑i), předsed-ové, soudc-ové (i soudc‑i) –⁠⁠⁠ viz Skloňování mužských životných jmen –⁠⁠⁠ 1.

Co se Sklonuje Podle soudce : Mužská životná podstatná jména (jak obecná, tak vlastní jména) skloňovaná podle vzorů „pán“, „muž“ a „soudce“ mají ve 3. a 6. p. j. č. koncovky ‑u/‑ovi (vzor „pán“) a ‑i/‑ovi (vzory „muž“ a „soudce“): inženýru/inženýrovi, Mojmíru/Mojmírovi, muži/mužovi, Hanuši/Hanušovi, soudci/soudcovi, zrádci/zrádcovi.