86: Tvary sloves, které jsou vyjádřeny jedním slovem, jsou tvary jednoduché (čekám, psát). Patří mezi ně i tvary se zájmenem se (vrtí se, získá si), kterým říkáme slovesa zvratná. Ostatní tvary, které jsou vyjádřeny více slovy, jsou tvary složené (utekl jsi).Přísude slovesný

Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase. Kočka leze dírou. Zítra nebude pršet. Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv.URČITÉ – vyjadřují určitou osobu čísla jednotného či množného (čteme (my), piš!( ty), mluvil jsem (já), zpívala by (ona), večeří (oni) atd.) B. NEURČITÉ – samy osobu ani číslo nevyjadřují, patří k nim infinitiv (prosit, procházet se, mlčet, pracovat, číst, stát atd.)

Jaký je rozdíl mezi Přísudkem jmenným a slovesným : slovesný – ten je vyjádřen slovesem (Petr četl, Dana zpívala, děti se učily) jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.)

Jak určit přísudek

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.

Co je to přísudek složený : Slovesný přísudek SLOŽENÝ obsahuje plnovýznamové slovezo (např. psát) a další, tzv. neplnovýznamové sloveso. Sloveso PSÁT tedy použijeme ve větě jako část přísudku (v infinitivu, tedy končící většinou -t)

PŘÍSUDEK HOLÝ

Nezávisí na něm už žádný další větný člen. Auta troubila. Květiny uvadaly. (V obou větách je zastoupen vždy jen přísudek a podmět, tedy celá základní skladební dvojice.)

Slovesné tvary složené – skládají se z více slov (obsahují tvar plnovýznamového slovesa a tvar pomocného slovesa) – myslel jsem, budu čekat, neřekli byste, přišli by …

Jak se určuje slovesný vzor

Vzory dělíme podle hlásky před koncovkou -e na tvrdé (nese, bere) a měkké (maže, peče, umře).Snadno vid poznáte, pokud si sloveso řeknete ve správném infinitivu a před něj vložíte sloveso bude (budu). Pokud to lze říct je sloveso NEDOKONAVÉ. Pokud to nelze říct, jde o sloveso DOKONAVÉ. Pokud byste s tím měli problém, je tu ještě výklad na škole v pyžamu.Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.

Jak poznat Nevyjádřený podmět : Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Chceš [ty] kousek čokolády Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. V televizi dávali [oni] film.

Jak poznat přísudek Rozvity : Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Jak vypada Nekolikanasobny podmět

Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v čísle jednotném

živ., shoda se řídí jím, a v přísudku proto píšeme měkké ‑i: Muž a žena stáli poněkud bezradně před obchodním centrem.

SLOVESNÝ ZPŮSOB (modus verbi, verbální modus) V tradiční jazykovědě ↗afixy obsaženými ve vnitřní struktuře slovesa vyjádřené aspekty platnosti události vyjadřované tímto slovesem. V různých jazycích jsou takto vyjadřovány různé aspekty, a tedy morfologická kategorie s.z. je v nich různě strukturována.První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Jak se rozdělují slovesa : Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;