Tóninu jednohlasé skladby určíme podle počtu tónů celé skladby (viz tonalita). Obvykle najdeme základní tón (tóniku) na konci skladby, u skladby vícehlasé je rozhodující poslední akord.Nejlepší je tóny hledat přímo na klávesnici. Vedle houslového klíče bývají zkraje notového řádku pak na linkách a mezerách napsány tzv. křížky # a béčka ♭ ( děti s oblibou říkají „žebřík“ a „bříško“), tomu se říká předznamenání. Podle toho můžeme také určit, v jaké tónině se nacházíme.Existuje dvanáct tónin, což asi nikoho nepřekvapí, protože existuje dvanáct tónů, takže od každého jedna. Každá tónina má svoji normální durovou stupnici a sadu charakteristických akordů. Tónina se jmenuje podle základního tónu durové stupnice.

Jak poznat mollovou stupnici : Normální stupnice

Durová a mollová stupnice je ve skutečnosti to samé, akorát začínají jiným tónem (podle něhož se jmenují). Tak například stupnice A moll je totožná se stupnicí C dur, protože obsahuje naprosto stejné tóny. Pouze začíná jiným tónem (o tři půltóny), což není vůbec důležité.

Jak zjistit akordy z pisnicky

Aplikace Yamaha Chord Tracker vám pomůže nacvičit a hrát písničky pomocí analyzování audio souboru uloženého ve vašem chytrém zařízení a dokáže vám následně zobrazit akordické značky.

Kolik křížku má C dur : Např. C dur = 0 křížků nebo béček X a moll = 0 křížků nebo béček G dur = 1 křížek X e moll = 1 křížek E dur = 4 křížky X cis moll = 4 křížky TAKOVÝM DVOJICÍM STUPNIC ŘÍKÁME PARALELNÍ (=souběžné). TEDY MAJÍ STEJNÝ POČET POSUVEK V PŘEDZNAMENÁNÍ, ALE JINAK SE JMENUJÍ.

V evropské hudbě existuje sedm základních tónů: c, d, e, f, g, a, h. Nejmenší běžně v evropské hudbě používanou vzdáleností mezi dvěma tóny je půltón. Mezi základními tóny nejsou vzdálenosti vždy stejně velké. Mezi některými tóny je vzdálenost dvou půltónů, mezi jinými vzdálenost pouhého jednoho půltónu.

Zvukem nazýváme všechno, co slyšíme. Vzniká chvěním různých těles, kapalin a plynů. Každý zvuk, který považujeme za tón (=hudební zvuk), musí mít 4 základní vlastnosti: VÝŠKA – závisí na tom, kolik kmitů udělá těleso za vteřinu.

Jak jdou za sebou tóny

Notová abeceda se skládá ze sedmi základních tónů v tomto pořadí: C, D, E, F, G, A, H. Tyto tóny se neustále opakují a tvoří oktávy, kterých je celkem 9 viz tabulka níže.Např. C dur = 0 křížků nebo béček X a moll = 0 křížků nebo béček G dur = 1 křížek X e moll = 1 křížek E dur = 4 křížky X cis moll = 4 křížky TAKOVÝM DVOJICÍM STUPNIC ŘÍKÁME PARALELNÍ (=souběžné).Pojmenování skladby pomocí aplikace Google

1. V zařízení Android spusťte aplikaci Google .
2. Ve vyhledávacím poli klepněte na Mikrofon. Vyhledat skladbu.
3. Přehrajte skladbu nebo zabroukejte, zapískejte či zazpívejte její melodii.

Pamatujte si, že akordy se tvoří primárně z tercií a ty jsou v diatonických stupnicích objedno písmeno/tón, tedy tóny pro akord Emoll můžeme snadno najít takto: E – F# – G – A – B – C – D.

Která stupnice má 4 Bečka : kvartový kruh (stupnice se staví na 4.

Zdroje: ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky.

Jaká stupnice má 3 křížky : A dur (anglicky A major) je durová stupnice, která má v předznamenání 3 křížky – fis, cis a gis, stupnice má tedy tóny a, h, cis, d, e, fis, gis, a.

Jak dělíme zvuk

Zvuky můžeme rozdělit na tóny a hluky. Tóny bývají označovány jako zvuky hudební, hluky jako zvuky nehudební. Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě.

Tón je zvuk o stálé frekvenci, vznikající pravidelným kmitáním těles. Výška tónu je dána frekvencí zvuku. Barva tónu je určena složením zvuků, tzv. vyšších harmonických frekvencí, které jsou celistvými násobky základních frekvencí.Pro označení takto definovaných hladin (nejen v akustice, ale i např. v elektrotechnice) se používá jednotka decibel (dB). Jednotka je pojmenovaná po skotském vědci a vynálezci prvního prakticky použitelného telefonu A.G.Bellovi, předpona deci- pak značí vynásobení desítkou.

Kolik je oktáv : Tónová soustava obsahuje celkem devět oktáv, z nichž každá má své jméno. Podobně se jmenují tóny, které do jednotlivých oktáv patří, například kontra A, malé d, jednočárkované g apod.