Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Jak se urcuje podmět : zpravidla jednoznačně určuje koncovka slovesa ( Pracuju, Pracuješ) , ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud byl již zmíněn v předchozí větě nebo jej lze uhodnout z kontextu, často se také nevyjadřuje všeobecný podmět ( vyjadřuje nekonkrétní osobu, či skupinu osob) či podmět neurčitý ( př.: Je mi chladno).

Co rozvíjí přísudek

Předmět (větný člen)

Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí. Vyjadřuje typicky osobu, zvíře nebo věc, kterých se děj týká. Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1.

Jak se určuje shoda podmětu s přísudkem : Pak se řídíme těmito pravidly: a) Pokud je v podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného (v jednotném nebo množném čísle), pak bude v příčestí měkká koncovka i. Města, firmy i prezident reformu uvítali. b) Pokud v podmětu není žádné jméno rodu mužského životného, pak píšeme v příčestí tvrdou koncovku y.

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.

Co může být podmět

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.Podmět rozvitý

1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.

Přísudek – druhy přísudku a jak ho poznat ve větě

• Jaké jsou druhy PŘÍSUDKU:
• 1) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ JEDNODUCHÝ:
• 2) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ SLOŽENÝ:
• 3) PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU:
• 4) PŘÍSUDEK JMENNÝ BEZE SPONY (neslovesný):

Kdy se učí shoda přísudku s podmětem : Shoda přísudku s podmětem je pravopisné učivo, se kterým začínají žáci ve 4. ročníku na základní škole.

V čem se shoduje přísudek s podmětem : Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně.

Jak poznat Nevyjádřený podmět

Nevyjádřený podmět je ten, u kterého nemůžeme určit, jakého rodu a osoby je. Nevíme, kdo vlastně danou činnost vykonával. Dobrý den, jedná se o nevyjádřený podmět, pokud není z předchozí věty jasné, kdo u vleku stál (například samé ženy), píšeme měkké I.

Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.Větné členy

• Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.
• Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.

V jakých pádech může být předmět : Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu.