Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.Slovesa jsou slova, která vyjadřují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje.

1. slovesa jsou slova, která vyjadřují děj.
2. ptáme se na ně CO DĚLÁ
3. příklady: plavala, zpívali, sedím, spí, běháme, uvaříte, zavolejte, zpívala si, hráli jsme, bude pracovat, spletl se, …

Co určujeme u sloves

Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.

Jak se rozdělují slovesa : Slovesa dělíme na: plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele: předmětová – váží k sobě předmět ustálenou vazbou (předložkově, bezpředložkově, v 2., 3., 4.

Jak určit předmět ve větě

Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.

Co je přísudek ve větě : Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

U sloves se dá určit OSOBA, ČÍSLO a ČAS. INFINITIV je neurčitý tvar slovesa, nedá se určit ani osoba, ani, číslo ani čas. Většinou končí na -t ( někdy -ci, -ct), např.: jít, vařit, volat, péct, říci….

K fázovým slovesům řadíme: začít, zahájit, přestat, skončit apod. infinitiv plnovýznamového slovesa.

Jaké jsou tvary slovesa být

Tvary slovesa 'být' v minulém čase

• osoba. I was/'aɪ wəz//aj wəz//'aɪ wəz//aj wəz/ – byl jsem. we were/'wi: wɜ://wí wә́//'wi: wɜ:r//wí wә́r/ – byli jsme.
• osoba. you were/'ju: wɜ://jú wә́//'ju: wɜ:r//jú wә́r/ – byl jsi. you were/'ju: wɜ://jú wә́//'ju: wɜ:r//jú wә́r/ – byli jste.
• osoba.

Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum).Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká.

Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Jak poznat ve větě podmět : Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Jak poznat zvratné sloveso : Zvratné sloveso (reflexivum) je v češtině a některých jiných jazycích typ slovesa, jehož tvar je tvořen plnovýznamovým slovesem doplněným o volný morfém se nebo si, kterým se děj slovesa obrací zpět na původce děje.

Co to je vid

Slovesný vid vyjadřuje u sloves průběhovost (děj není ukončený, nelze jej ukončit, nebo je časově neohračinený) nebo jednorázovost děje (děj je ukončený, nebo může být ukončený). Vid dokonavý vyjadřuje jednorázový nebo ukončený děj. Dokonavá slovesa mají tvary, které vyjadřují minulý nebo budoucí čas (přišel, přijde).

Frázová slovesa (phrasal verbs) se skládají z více slov – slovesa a předložky, příslovce nebo obojího. Význam slovesa je často nezávislý na významu jednotlivých částí a většinou bohužel nejde logicky odvodit. Například PUT (položit) a OUT (ven), čili frázové sloveso PUT OUT, které znamená UHASIT.vyjadřují určitou osobu), ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ: Pes skáče. → Co dělá pes

Jaké jsou slovesné tvary : Slovesné tvary neurčité

• Infinitiv. Je základním tvarem slovesa. Končí na -t: pracovat, běhat, zpívat.
• Příčestí minulé (činné) Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase.
• Příčestí trpné Tvoří součást tvaru slovesa v trpném rodě.
• Přechodníky. Knižní tvary sloves, které se dnes již nevyužívají: nesouc, držíc, udělavši.