Výrazy s oslabenou větnou platností (prosím, mimochodem, bohužel, naštěstí, naneštěstí, samozřejmě, upřímně řečeno apod.) Některé výrazy mají větnou platnost značně oslabenou, proto je podle PČP můžeme oddělit čárkou v případě, chápeme‑li informaci, kterou ony výrazy nesou, pouze jako doplňující či volně související.Příslovečná spřežka například je významově rovnocenná s kombinací předložky (na) a podstatného jména (příklad). Jediným rozdílem je jejich četnost používání v češtině.pro oslovení je závazné oddělování čárkou od ostatního textu, výjimkou je pouze spojení pozdravu a oslovení (například Dobrý den pane Nováku i Dobrý den, pane Nováku). Ve Vaší větě bych tedy oslovení čárkou oddělila. Konkrétně u slova děkovat jsou možné obě varianty – děkuji i děkuju.

Jak psát včetně : Psaní čárky před včetně

má včetně funkci předložky. Vzniklé předložkové spojení lze do věty začlenit volně nebo těsně, a tedy psát s čárkou nebo bez ní: Celková cena je 560 Kč(,) včetně dopravy. Prohledal všechny kapsy(,) včetně té roztržené. K protestu se připojila řada lidí(,) včetně nás.

Co je to bohužel

slovo "bohužel" je příslovce, patří k mnoha složeným slovům, kde první část tvoří bohu-. Příslovce "bohužel" vyjadřuje lítost, politování mluvčího. Místo "bohužel" můžeme říci "na neštěstí". Bohužel je opak k "bohudíky".

Jak psát mimo jiné : V tomto případě je pravopisně správná pouze varianta mimo jiné, psána jako dvě samostatná slova. K psaní dohromady nás může chybně navádět představa, že se jedná o tzv. příslovečnou spřežku, tento výraz však spřežkou není.

pro odrážky stejné úrovně si autor musí najít jeden styl a ten dodržovat v celé práci, text za odrážkou začíná většinou malým písmenem – je pokračováním věty za dvojtečkou a končí středníkem nebo čárkou, text za poslední odrážkou vždy končí tečkou.

Mezera se nedělá, pokud bezprostředně za sebou následují dvě interpunkční znaménka – např. „… tzn., že…”, „… např., že…”

Jak správně oslovit v mailu

Nezapomeňte e-mail zahájit oslovením. V oficiální komunikaci není zahájení e-mailu pozdravem považované za vhodné. Obvykle je oslovení ve formě Vážený pane/Vážená paní a následuje oslovení akademickým titulem, funkcí nebo příjmením. Za oslovením se vždy píše čárka a další řádek by měl začínat malým písmenem.Pozn.: V e‑mailové komunikaci se užívá nejen oslovení v 5. p., kterému předchází přívlastek Vážený (např. Vážená paní inženýrko, Vážený pane Procházko), ale též oslovení v kombinaci s pozdravem Dobrý den (např. Dobrý den, paní inženýrko, Dobrý den, pane Procházko).Spojovník klademe mezi slova nebo jejich části bez mezer, protože výrazy jím spojené tvoří těsný celek. Naopak pomlčku mezerami buď oddělujeme, nebo ve zvláštních případech neoddělujeme. Pozn.: Existuje i ČSN, která kodifikuje užití interpunkce.

morbidní [morbɪdɲiː] příd. vyvolávající představu smrti , strachu , zkázy ap . Vyžívá se v morbidních detailech .

Jak nahradit slovo ale :

• ale , avšak , jenže , ( kniž .) leč
• přece však , přesto však přece , přesto.
• zato však ale.

Co znamená tzv : = číslo jednací, tzv. = takzvaný, tak zvaný, tzn. = to znamená, tj. = to je, to jest, mj.

Co znamená zkratka pí

Na dopisech můžeme vidět v adrese také zkratku slova paní (pí). Je správná a můžeme ji také používat, ovšem pozor! Bez tečky.

– ODRÁŽKY pokud v textu používáte odrážky, pak za jednotlivými položkami musí následovat čárka (v případě malého počátečního písmena) a nebo tečka (v případě velkého počátečního písmena u jednotlivých odrážek). Za poslední odrážkou následuje tečka, pokud se jedná o konec věty.Jednotlivým položkám výčtu obvykle předchází uvozovací část ukončená dvojtečkou (viz Dvojtečka). Následuje‑li po dvojtečce větný celek, je možné jej začít jak malým, tak velkým počátečním písmenem. Následuje‑li celek nevětný, píšeme zpravidla písmeno malé, např. Člověk má pět smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.

Jak se píše tj : zkratky ustálených slovních spojení tj., mj., atd., apod., aj. Přestože se jedná o složeniny z více slov, píšeme je dohromady a s tečkou na konci. Před posledními třemi jmenovanými se nepíše čárka, jedná se totiž o pokračování několikanásobného větného členu, připojeného spojkou „a“.