Jabloň (Malus) je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých, patří mezi jádroviny. Přirozeně se vyskytuje v Eurasii a Severní Americe, nejvíce druhů roste na východě Asie. Stromy se běžně dožívají 60–80 let i nad 100 let a dorůstají výšky až 15 metrů v závislosti na druhu, odrůdě a podmínkách.Mají střední nároky na stanovištní podmínky. Průměrná roční teplota by se měla pohybovat mezi 7-9°C. Vhodná půda je slabě kyselá až alkalická 6,2-8 pH, s obsahem humusu nad 2%. Kvalita a produkce jablek je ovlivněna pravidelnou závlahou a důležitá je taktéž expozice svahů, neboli odslunění.Jablka se červenají

jabloně vykvetly záplavou květů, které hojně navštěvovali opylovači. Z nich pak vznikaly drobné plody, který přes léto rostly a sílily. Jablko je dužnatý plod označovaný jako malvice, na jeho tvorbě se kromě pestíků podílejí i další květní části jako tyčinky a květní lístky (tzv.

Jak vzniklo jablko : Jabloně například vznikly v jiné části Asie než třešně. Prvotním místem vzniku kulturních jabloní je s největší pravděpodobností středoasijská oblast (Zakavkazí, Kazachstán, Irán a západní Turkestán). Odtud se tyto kvalitnější jabloně šířily hlavně na jihozápad do Malé Asie, Evropy a Severní Ameriky.

Na jakém stromě rostou jablka

Jabloně pěstované pro široce využitelné plody zvané jablka jsou označovány jako taxonomický druh jabloň domácí (Malus domestica), na křížení současných odrůd se ovšem podílelo více druhů rodu jabloň. Pěstuje se též řada okrasných kultivarů.

Kde se pěstují jablka : Pěstováním jablek ke komerčním účelům se ve světe zabývá na 80 zemí. Prvních deset největších pěstitelských zemí se na celkové světové produkci podílí 78 %. Jsou to Čína, USA, Turecko, Francie, Írán, Itálie, Polsko, Rusko, Německo, Indie. Produkce jablek je určená nejen pro čerstvý trh, ale také na zpracování.

V 5. roce by již většina stromů měla plodit. Pokud tomu tak není, řez neprovádíme a pouze provedeme nejnutnější průklest. udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici, kdy provádíme zmlazování základních větví.

Obaleč jablečný, latinsky Cydia pomonella, je drobný motýl, který způsobuje červivost jablek. Je to nejničivější škůdce jablek na světě. Dospělí motýlci sice škody nepůsobí, ale larvy obalečů napadají plody jabloní a hrušní, někdy také ořešáků, meruněk, kdoulí, broskvoní a slivoní.

Jak dlouho roste jabloň

Jabloně se podle druhu mohou dožít 60 až 100 let (ale čím je strom starší, tím méně plodí) a dorůst mohou až 15 metrů do výšky.Jabloně a hrušně lze zařadit z pohledu výnosu do jedné skupiny. Ve tvaru sloupcovém je slušná úroda 5–6 kg ze stromku, u štíhlého vřetene je to 2x až 3x více. U zákrsku už můžete mít za několik let po výsadbě úrodu 20–30–50 kg, u vyšších tvarů (polokmen, vysokokmen) lze počítat s výnosem 50– 100 kg a více.Růst stromu

Strom roste do délky běžným prodlužovacím růstem. Jeho zvláštností je růst do šířky. Při něm dochází k sekundárnímu tloustnutí. Při sekundárním tloustnutí se uplatňují dva druhy pletiv, sekundárních meristémů – kambium a felogén.

V jižních Čechách jsou tři oblasti, kde se jablka pěstují nejvíc: Chelčice, Krtely a Lhenice. Ovoce se v těchto sadech pěstuje od poloviny 19.

Kdy se roubují jablka : Nejvhodnější dobou k roubování je konec března a duben, tj. v době počátku rašení jabloní až do počátku květu. Je to období, kdy stromy mají mízu a dobře se dají uplatnit způsoby roubování za kůru.

Proč jablka hnědnou : V buňkách jablka jsou ukryté enzymy a zároveň fenolické sloučeniny (například žlutá barviva favonoidy). Při poškození buňek rozkrojením nebo nastrouháním se enzymy a barviva smíchají a díky přístupu kyslíku se začnou tvořit další sloučeniny hnědé barvy. To se podpisuje na vzhledu i chuti ovoce a brambor.

Proč je dobré jíst jablka

Pro lidský organismus je přínosem kyselina listová a vitamin C – jejich obsah závisí na odrůdě. Jablka obsahují také řadu minerálů: draslík, železo, hořčík nebo vápník, a sekundární metabolity rostlin. Vysoký podíl vlákniny ve formě pektinu a celulózy podporuje trávení a pomáhá předcházet zácpě.

V 5. roce by již většina stromů měla plodit. Pokud tomu tak není, řez neprovádíme a pouze provedeme nejnutnější průklest. udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici, kdy provádíme zmlazování základních větví.Můžeme vám ale dodat náš mošt v nejlepší kvalitě výměnou za vaše ovoce v poměru 10 kg ovoce : 6 litrů moštu.

Co je páťa stromů : pařez. Oddenková část kmene s kořeny, která zůstala po pádu stromu a je vysoká maximálně 1,5 m. V pralesovitých porostech, kde v minulosti došlo k těžbě stromů, jsou místy patrné řezné plochy na pařezech. Takové pařezy jsou v databázi odlišeny a je možno podle nich vypočítat přibližné množství vyklizené dřevní hmoty.