Kořenový systém:

Proto bývá v monokulturách půda vyčerpaná a smrk čas to podléhá vývratům. Při horní hranici lesa někdy zakořeňují na zem splývající větve a tak vznikají vegetativně noví jedinci (rozvody). Vyklíčí-li semenáček na shnilém pařezu nebo kmeni, pak po rozpadu shnilého dřeva vznikají tzv. chůdovité kořeny.2. PODMÍNKY PRO RŮST DŘEVIN

Rozměr kořenů	Rozmezí	Druhy
Hloubka	Povrchové (do 30 cm)	smrk, osika
Střední (do 1 m)	bříza,babyka,habr,jírovec,jeřáb,olše,topol,vrba,javor mléč
Hluboké (přes 1 m)	jasan, dub, buk, jilm, borovice, jedle, modřín, klen
Délka	Krátké (do 3 m)	olše, ptačí třešně

Jelikož se stal smrk oblíbeným vánočním stromečkem, pěstuje se pro tyto účely na speciálních plantážích. Jeho vzrůst není překotný – výšku až 2 metry dosahuje asi za 10 let. V lese jeho růst pokračuje, a to klidně o 0,5 až 1 metr za rok. Růst se zastavuje ve výšce 50 až 60 metrů.

Jak rostou kořeny stromu : Kořeny rostou mnohem dále než je obvod koruny.

v lese, mají kořeny rozprostřené mnohem dále, než je okraj koruny. Dosti často je vzdálenost kořenů od kmene rovna výšce stromu. U výsadeb dosahuje vzdálenost kořenů od kmene až trojnásobek průměru koruny během 2-3let po vysazení.

Jak koření smrk

Smrk má kořen plochý a mělký, bez hlavního kořene, trpí nedostatkem vody, je-li sucho. Lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Srovnej kořen smrku a jedle a zamysli se, který strom je lépe zakotven /lépe drží/ v půdě. Proč Který strom se při silném větru vyvrátí a který zůstane stát.

Kolik se Dorusta smrk : Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene, lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Dorůstá výšky až 50 m.

Abies pectinata) – jedle se od smrku liší tím, že roste a tloustne rychleji a dospívá věku až 300 let. Jedlové dřevo se od smrkového hůře rozpoznatelné. Charakteristickým znakem je jeho světlý šedožlutý odstín. Jedlové dřevo není tvořeno tmavým jádrem, ale pouze bělovým dřevem.

Popis a znaky stromu

Kmen dosahuje 70–120 cm v průměru, pokrytý je šedohnědou, silnou a brázditou borkou. Druh se dožívá 400–600 let. Jehlice jsou tuhé, 18–30 mm dlouhé, ostře přišpičatělé a bodavé, čtyřhranné, zakřivené a odstávající na všechny strany.

Jak hluboko má strom kořeny

Skutečnost: I když některé stromy vytvářejí hluboké kůlové kořeny, většina stromů má kořeny v horních 30cm půdy.Zhruba řečeno – doba ujmutí se dá průměrně počítat 1 rok na průměr kmene 2,5 cm. V subtropických oblastech, kde kořeny rostou výrazně rychleji, se stromy ujímají rychlostí prů- měrně 3 měsíce na 2,5 cm průměru kmene.Borovice má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Pryskyřice však není v dřevní hmotě rozložena rovnoměrně, proto je borovicové dřevo náchylné k jejím výronům.

Samčí šištice jsou drobné, červené, po rozkvětu žluté, samičí šištice zelené nebo červené, vzpřímené. Plody jsou převislé, válcovité, nerozpadavé šišky, 10–16 cm dlouhé, opadávající druhým rokem.

Co chrání kořen : Vrchol kořene je kryt kořenovou čepič- kou, která chrání apikální meristém kořene a nemá v případě stonku žádnou analogii. Pokožka kořene, rhizodermis, má odlišnou stavbu a funkci než pokožka stonku. Její buňky tvoří v určitých oblastech kořene vý- růstky, kořenové vlásky, které zvyšují příjem vody a živin.

Které dřevo je nejměkčí : Rozdělení dřeva podle tvrdosti

Dnes se však častěji používá rozdělení do tří skupin – měkké, středně tvrdé a tvrdé. Nejtvrdším dřevem u nás je akát (770 kg/cm²) a nejměkčím je borovice (280 kg/cm²).

Jaké dřevo je nejtvrdší

Z našich dřevin je nejtvrdší habr obecný. Tvrdé je také dřevo keřů – např. zimostráz vždyzelený, zimolez obecný, jeřáb muk, dřín. Z jehličnanů je nejtvrdší tis červený.

Výskyt. Jeho domovem je severní a střední Evropa, v horských polohách tvoří charakteristické rozlehlé klimaxové porosty. V Laponsku a na severu Ruska dosahuje až k severní lesní hranici, v Alpách roste ve výškách do 2 000 m n. m. a tvoří horní hranici lesa.Protikořenová fólie se využívá ke kontrolovanému růstu kořenů rostlin a zabraňuje jejich destruktivnímu rozrůstání tam, kde by mohly poškodit okolí. Chrání před narušením chodníků, vozovek, základů budov, inženýrských sítí, teras, silnic, dlažeb, sklepů, příjezdových cest, bazénů nebo jezírek.

Jak se určuje kořen slova : Jak postupovat při určování kořene

1. Řekneme si několik slov příbuzných k danému slovu (výstavba –⁠ stavět, stavebnice, postavit).
2. Podíváme se, kterou největší část mají všechna slova společnou (stav). A máme kořen slova.