Dokonavá slovesa mají tvary, které vyjadřují minulý nebo budoucí čas (přišel, přijde). Pomůckou může být slovo jednou: Jednou přišel, jednou přijde. Vid nedokonavý vyjadřuje probíhající nebo neukončený děj. Nedokonavá slovesa mají tvary času přítomného, minulého i budoucího (píše, psal, bude psát).Dokonavý vid vyjadřuje ukončený nebo jednorázový děj. Slovesa dokonavá mají pouze tvary vyjadřující minulý nebo budoucí čas (př. napsal, napíše). Čas přítomný vyjádřit nemohou.Slovesa jsou slova, která vyjadřují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje.

• slovesa jsou slova, která vyjadřují děj.
• ptáme se na ně CO DĚLÁ
• příklady: plavala, zpívali, sedím, spí, běháme, uvaříte, zavolejte, zpívala si, hráli jsme, bude pracovat, spletl se, …

Jak se tvori Vidove dvojice : Vidové dvojice se tvoří pomocí předpon a přípon. Ze slovesa s videm nedokonavým lze tedy pomocí předpony vytvořit sloveso s videm dokonavým.

Co to je infinitiv

INFINITIV (neurčitek) Neurčitý tvar slovesa nevyjadřující ve své vnitřní struktuře rysy osoby, čísla, způsobu ani času, tvořený z tzv. ↗infinitivního kmene příponou ‑t / ‑ti (hrát ‒ neutrálně / hráti ‒ arch., neutrálně ve slovnících), n.

Co to je slovesný tvar : slovesný tvar určitý – vyjadřuje osobu, číslo, čas a způsob (čtu, viděli jsme, psal by), slovesný tvar jednoduchý – je vyjádřen jedním slovesem (čteme, spí, najít), slovesný tvar složený – je vyjádřen dvěma nebo více slovesy (četl jsem, pracovali by, bude počítat).

Slovesný tvar rodu činného vyjadřuje, co činí podmět (Karolína čte pohádku.). Slovesný tvar rodu trpného vyjadřuje, co činí někdo jiný než podmět. Podmět není původcem děje (Pohádka je čtena Karolínou.).

vyjadřují určitou osobu), ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ: Pes skáče. → Co dělá pes

Jak se rozdělují slovesa

Slovesa dělíme na: plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele: předmětová – váží k sobě předmět ustálenou vazbou (předložkově, bezpředložkově, v 2., 3., 4.Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.- Rozlišujeme vid dokonavý (napíšu, udělám, přečtu) a nedokonavý (píšu, dělám, čtu). Dokonavé sloveso vyjadřuje děj ohraničený, ukončený. Slovesa dokonavá nemohou vyjádřit přítomný děj, jejich tvary přítomného času označují už děj budoucí (vyrobí nové stroje, napíše dopis).

Vidové dvojice

Slovesa, která se liší pouze videm, vytvářejí tzv. vidové dvojice.

Jak vypadá infinitiv : V češtině se infinitiv tvoří koncovkou –t (dělat, prosit, krýt, tisknout) a –ci (moci, říci, péci), případně –ti. Tvary na –ti (u sloves jako nésti, dělati se tvoří přidáním –i) jsou však dnes považovány za knižní. Koncovka –ci je dnes nahrazována –ct (moct, říct, péct), obě varianty jsou považovány za správné.

Kdy se používá infinitiv : Infinitiv s "to" vyjadřující účel nebo záměr nějakého děje

Zde to znamená totéž jako in order to nebo so as to.

Jak urcit slovesné tvary

URČITÉ – vyjadřují určitou osobu čísla jednotného či množného (čteme (my), piš!( ty), mluvil jsem (já), zpívala by (ona), večeří (oni) atd.) B. NEURČITÉ – samy osobu ani číslo nevyjadřují, patří k nim infinitiv (prosit, procházet se, mlčet, pracovat, číst, stát atd.)

Podle Základní mluvnice českého jazyka od V. Styblíka a kol. (SPN, Praha 2004) jsou neurčité tvary slovesné ty, které samy nevyjadřují určitou osobu. Patří mezi ně tyto tvary: infinitiv, příčestí minulé (činné), příčestí trpné, přechodník přítomný a přechodník minulý.Jak poznat trpný rod Pokud není ve větě podmět aktivní a je jen pasivně zasažen dějem, jedná se o trpný rod. Byt byl vymalovaný někým. Ve větě je podmětem slovo byt, který nic nedělá, ale někdo ho vymaloval.

Jaký je rozdíl mezi Trpným a činným : Slovesný tvar rodu činného vyjadřuje, co činí podmět (Karolína čte pohádku.). Slovesný tvar rodu trpného vyjadřuje, co činí někdo jiný než podmět. Podmět není původcem děje (Pohádka je čtena Karolínou.).