Dospělá krajta by měla být krmena 1 x za měsíc, a to vhodně velkou myší, potkanem či mastomyší. Hlodavec by neměl svou velikostí převyšovat největší část těla hada. Mláďata krmíme 1x týdně myšími a potkaními holaty.Při správné inkubaci, která by měla být při teplotě 28 °C a dostatečné vlhkosti se po dalších 60 – 80 dnech vylíhnou mláďata, která jsou již soběstačná. Po prvním svleku můžeme začít krmit jednodenními holaty. Většinou s přijímáním potravy není problém.Had potřebuje mít v teráriu zdroj tepla a světla. Žárovku nebo nějakou speciální lampu. Ta musí svítit 12 hodin denně.

Jak velkou myš pro hada : Běžně dávám hadům myš 1,5x takovou jak je jejich nejširší část, či i 2x takovou a nikdy se mi ještě nestalo, že by had v tomto důsledku kořist vyzvrátil nestrávenou. Zkrátka nebojte se dát i větší kořist (zas s rozumem) a uvidíte jak se s ní had popasuje.

Kolik sežere had myši

Spokojí se s vyhřátým teráriem, vodou a jednou myší týdně. Některé stačí krmit i jednou za měsíc, záleží na velikosti hada. Ten bez potravy vydrží i několik měsíců. „Hady krmíme přibližně jednou měsíčně, vyžadují však dostatek vody a tepla.

Jak často se krmí had : Hady krmte jednou za týden až dva, občas jim dopřejte dvou až tří týdenní pauzu. Mláďata a březí samice krmte častěji. Intervaly mezi krmením můžete prodlužovat v závislosti na velikosti a váze hada. Dvoumetrovou krajtu budeme krmit méně často než 60 cm velkou užovku.

Pohlavně dospějí ve stáří tří až pěti let. V dobrých podmínkách se užovka dožívá nejčastěji 15 až 25 let.

Je žádoucí svítit hadovi v pravidelném čase 10-12 h denně.

Jak rychle roste had

Novorození hadi jsou dlouzí 15 až 21 cm a jsou samostatní ihned po vylíhnutí. Samice rostou rychleji než samci a dosahují větších rozměrů. Samci pohlavně dospěji ve věku tří let (když jsou velcí asi 40–50 cm), samice ve čtyřech až pěti letech (při velikosti zhruba 60–70 cm).I když by se čekalo týden, než had projeví o krmení zájem, chovatel by měl mít na paměti, že i myš se musí nažrat. Není na škodu chlupáči hodit do zařízení kousek ovoce, zeleniny či kousek tvrdého chleba.Na světě neexistuje býložravý had, takže musí chovatel počítat s tím, že bude pořizovat potravu živočišnou, většinou bílé myši a jejich mláďata různých velikostí. Mladí hadi se krmí jednou týdně, dospělý velký had pak i jednou za měsíc či dva. Pokud had žere jednou za měsíc, tak také jednou za měsíc vyměšuje.

Nesmí chybět miska na vodu, aby se had mohl kdykoliv napít. Důležitý je úkryt, aby se zvíře cítilo bezpečně. Dále pak vhodný substrát a zdroj tepla, které hadi pocházející z tropů potřebují. Můžete použít žárovku nebo topný kámen.

Která užovka je jedovatá : Užovky rodu Natrix mají jedovaté sliny, které působí hlavně na obojživelníky a pro člověka nepředstavují zřejmě žádné nebezpečí. Nicméně jsou již známy případy otravy po kousnutí různých „pravých“ užovek. Jed ve slinách vylučovaný užovkou obojkovou u alergiků může ve vzácných případech vyvolat i smrtelnou reakci.

Čím se liší zmije od užovky : Zejména užovku a zmiji si lidé pletou. Rozlišit je ale jde. U většiny zmijí lze spatřit charakteristický pruh jdoucí podél těla. Užovky mají na povrchu kůže skvrnky.

Kolik hodin denně svítit v akváriu

Nejlépe 7-10 hodin denně. Někteří akvaristé mají světlo 5 hodin zapnuté, 2 hodiny vypnuté a opět 5 hodin zapnuté. Světlo by mělo být zapnuto mezi 8-10 hodinami denně. Pokud budete svítit 4 hodiny a méně, rostliny už to nebudou akceptovat.

Rozmnožování Většina hadů klade vejce, ale je i významný počet druhů živorodých. Hadi mírného pásma se většinou páří na jaře brzy po ukončení hibernace a kladou vejce/ rodí mláďata v létě. Tropické druhy se často páří v časové návaznosti na období dešťů a kladou několik snůšek ročně.Například užovka hladká (Coronella austriaca) je poměrně útočná. Zastihneme-li ji v přírodě, často se proti člověku postaví, vztyčí přední část těla a hlasitě syčí. Není jedovatá, takže pokud nás kousne, stačí ránu ošetřit, vydesinfikovat, aby se nezanítila.

Co nesnáší myš : Podle babských rad údajně myš nevleze tam, kde ucítí vůni bylinek, jako jsou heřmánek, máta, vratič, levandule či řebříček. Nevoní jí ani česnek, nebo dokonce listy ořešáku. A pokud doma bojujete i s moly, zabijete dvě mouchy jednou ranou.