Žralok mako (Isurus oxyrinchus), též žralok mako krátkoploutvý, žralok makrelový či žralok ostronosý, je velký druh žraloka, zástupce čeledi lamnovitých. Je to nejrychlejší žralok, dokáže plout rychlostí až 70 km/h.56 km/hŽralok bílý / Rychlost (max., v krátkých intervalech)

Patří k nejrychlejším žralokům, může nakrátko zrychlit až na 56 km/h. Živí se především mořskými rybami a savci (zvláště ploutvonožci), v menší míře i plazy a ptáky. Žralok má řady jemně vroubkovaných trojúhelníkovitých zubů, které se často obměňují a nahrazují zuby vypadlé.Většina žraloků útočí zezadu (zakusují se do ocasní ploutve), ale žralok bílý s oblibou útočí zespodu a překvapuje svou kořist útokem z hlubin. To se stává osudné delfínům, kteří mají svůj dokonalý sonar zaměřený dopředu. Žralok bílý také využívá pozorování na hladině.

Jak dlouho žijí žraloci : Podle nových důkazů se tito žraloci průměrně dožívají více než 200 let. A ti nejstarší z nich mohou žít téměř až 400 let. Dosavadním držitelem tohoto rekordu byla velryba grónská, která se zřejmě dožila 211 let. Žraloci malohlaví žijí v severním Atlantiku, kde se pohybují mezi hladinou a hloubkami až dva kilometry.

Jak moc je nebezpečný žralok

Vědci však varují – člověku může být nebezpečný každý žralok, který měří víc než 180 centimetrů. Na lidi sice neútočí úmyslně, ale tak velký tvor má čelisti, které člověka dokáží zabít i náhodou. Za 99 procent útoků na lidi jsou však zodpovědné jen tři druhy žraloků.

V jaké hloubce může plavat žralok : Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m.

Podstatná část diverzity žraloků (přes polovinu všech druhů) zahrnuje zástupce žijící v hlubokých vodách (tj. přes 200 m hluboko), nesestupují ale do takových hloubek jako paprskoploutvé ryby: jen vzácně se vyskytují hlouběji než asi 3 km pod hladinou.

Statistiky. Podle Mezinárodního seznamu žraločích útoků (ISAF), bylo od roku 1958 do 2016 potvrzeno po celém světě 2785 nevyprovokovaných útoků žraloků, z nichž 439 bylo smrtelných. V roce 2000 bylo hlášeno 79 žraločích útoků z celého světa, 11 z nich smrtelných.

V jaké hloubce plave žralok

Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m.V roce 2016 byly 4 smrtelné útoky, což je nižší počet než průměrných osm smrtelných útoků ročně po celém světě za roky 2011–2015 a průměrných šest úmrtí za rok v poslední dekádě. 58 % útoků z roku 2016 bylo na surfaře. Přestože máme všechna tato hlášení, skutečný světový počet smrtelných útoků žraloků zůstává nejistý.Vzhledem k celkovému počtu zubů a k dlouhověkosti některých žraloků může žralok za život vyprodukovat i tisíce až desetitisíce zubů.

Pouhé tři druhy z více než 489 druhů žraloků jsou zodpovědné za dvouciferné počty smrtelných, nevyprovokovaných útoků na člověka, a to jsou: velký bílý, tygří, a bělavý.

Jaký žralok žere lidi : Útoky na lidi

Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi.

Kolik lidí zabil žralok : Podle Mezinárodního seznamu žraločích útoků (ISAF), bylo od roku 1958 do 2016 potvrzeno po celém světě 2785 nevyprovokovaných útoků žraloků, z nichž 439 bylo smrtelných. V roce 2000 bylo hlášeno 79 žraločích útoků z celého světa, 11 z nich smrtelných.

Který žralok je pro člověka nejnebezpečnější

Přes větší proslulost velkého bílého žraloka a dalších žraloků žijících blíž u pobřeží je žralok dlouhoploutvý pravděpodobně zodpovědný za nejvíce smrtelných útoků, a to v důsledku predace přeživších z vraků nebo havarovaných letadel především během válečných let.

Na rozdíl od ostatních žraloků není nijak zvlášť dobrý plavec, obvykle se pohybuje rychlostí okolo 5 km/h. Tento druh není člověku nebezpečný.Žralok, který nemůže plavat (např. uvízne v síti), se proto udusí, neboť okysličená voda přestane proudit kolem žaber. Navíc žraloci většinou nejsou schopi se ze sítě vymotat, protože neumějí couvat.

Jaké zvíře zabije nejvíc lidí na světě : Ano, nejnebezpečnějšími zvířaty světa jsou komáři. Jejich bodavě sací ústní ústrojí samo o sobě samozřejmě člověka nezahubí. Může však na něj přenést tropické smrtelné nemoci, především malárii a horečku dengue. Komáři žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy a ročně způsobí asi 750 000 úmrtí.