Žahavci
Oddělení	Planulozoa
Kmen	žahavci (Cnidaria) Hatschek, 1888
Podkmeny
korálnatci (Anthozoa) Medusozoa výtrusenky (Myxozoa) † konulárie (Conulata) kaviárovky (Polypodiozoa)

Dýchají celým povrchem těla. Trávení: Jsou draví, kořist loví pomocí žahavých buněk. Dravý živočich se jiným slovem nazývá predátor. Mají trávicí dutinu = jednoduchou trávicí soustavu s jediným otvorem, který slouží jak k příjmu potravy, tak k vyvrhování nestravitelných zbytků.Tělo žahavců je radiálně symetrické, nejčastěji podle čísla 4. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea. Mezoglea může být slabě až mohutně vyvinuta, zejména u medúzovců.

Které medúzy jsou Žahavé : Talířovka obrovská (Cyanea capillata), také známá jako medúza žahavá, je největší známý druh medúzy. Vyskytuje se převážně v boreálních (subarktických) vodách Severního ledového oceánu a v severních částech Atlantiku a Pacifiku.

Kolik je druhů žahavců

Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

Jak se pohybují žahavci : Někteří z ncih tráví skoro celý život přesedlí na vodním dně (korálnatci, nezmaři) a jiní se zase většinou života pohybují ve vodě (medúzy). Všichni mají společné to, že mají svaly a jednoduchou nervovou soustavu. Mají ústa a za nimi trávicí dutitnu.

Živí se planktonem, svoji potravu omráčí žahavými buňkami na svých ramenech. Má trávicí dutinu, která se nazývá láčka, potravu přijímá i vyvrhuje jedním otvorem. Během roku se rozmnožuje pučením a na podzim pohlavně. Dýchá celým povrchem těla a jeho nervová soustava je rozptýlená.

Žahavci jsou kmen bezobratlých živočichů, vodních dravců (živí se jinými, drobnými živočichy), kteří žijí výhradně ve vodě – většinou v mořích a oceánech, někteří jsou ale i sladkovodní a najdete je tedy například i v řekách či jezerech.

Co je to Žahavá buňka

Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.Žahavci často tvoří kolonie − například koráli. U žahavců se vyskytuje rozptýlený (difuzní) typ nervové soustavy = sítě vláken těsně pod pokožkou. a perloočky. Dýchá celým povrchem těla.Žijí ve stádiu polypa, k podkladu jsou přichyceni nožním terčem. Rozmnožují se zejména nepohlavně (pučením), ale i pohlavně (jsou to hermafrodité, jeden jedinec tvoří samčí i samičí pohlavní buňky). medúzka sladkovodní (b) – Invazní organizmus pocházející z Číny, např. v opuštěných pískovnách.

Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

Jak se zbavit nezmara : Nezmary ničí i někteří plži, např. plovatka bahenní (Limnaea stagnalis), která ovšem poškozuje rostliny. Pokud v akváriu nejsou plži, lze použít chemii – Antihydrin, Gastropex nebo Limacid. Po biologické stránce jsou ale labyrintní ryby jednoznačně nejlepší řešení.

Kde najít nezmara : Nezmar zelený se vyskytuje v mírných a tropických pásmech včetně Česka. Žije v čistých tůňkách, které zbudou na lukách po odchodu velké jarní vody, nebo jinde ve stojatých a čistých vodách, kde bývá jeho výskyt hojný.

Co je polyp u žahavců

Polyp je jedním ze dvou životních stadií některých žahavců, druhým je medúza. Tělo polypů je většinou válcovité, prodloužené podél osy těla. Jeho spodní část je buď připevněná k substrátu, nebo, pokud žije v koloniích, k ostatním polypům. Přední část nese ústní otvor a je obklopený chapadly.

Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Jak se dělí nervová soustava : Nervovou soustavu člověka dělíme na centrální nervovou soustavu (CNS), tvořenou mozkem a míchou hřbetní, a na periferní nervovou soustavu (PNS), do které řadíme míšní nervy, hlavové nervy a autonomní (vegetativní) nervový systém.