Vyskytuje se i v celém Česku, nejčastěji na jižní Moravě a na Šumavě. Populace mývalů se nachází také v Bělorusku, kam byli úmyslně vysazeni v letech 1948 a 1954.Kolik mývalů v Česku přesně žije, se nedá dopočítat. I proto, že mýval je noční zvíře. Daří se mu dobře, nemá v Česku přirozené nepřátele a nekosí ho ani nemoci. Jediný způsob, jak se mývalů zbavit, je vystřílet je.Mýval je poměrně roztomilé zvířátko, definované Slovníkem spisovné češtiny jako „americká šelma s hustým kožichem žijící u vod“. Míval je tvar slovesa „mívat“ (konkrétně 3. osoba jednotného čísla minulého času), které se někdy řadí mezi takzvaná „slovesa násobená“.

Proč je mýval mýval : PROČ MÝVAL Jméno je odvozeno od slova mýt, umývat. Mýval ho dostal proto, že byl často pozorován při činnosti u jiných zvířat neobvyklé – každé sousto před pozřením pečlivě omyje ve vodě. Původ tohoto zvyku je docela přirozený, v přírodě mývalové často loví v okolí vod.

Odkud pochází mýval

Původní domovinou mývala severního je Severní Amerika, odkud byly v roce 1934 se souhlasem říšského lovčího Hermanna Göringa dovezeny a vypuštěny tři páry v okolí jezera u německého Edersee.

Z jakého regionu původně pochází mýval : Mýval pochází ze Severní Ameriky a do Evropy se dostal kvůli svému kožichu. Ze severních Čech je známa poměrně silná populace na Karlovarsku, v Doupovských horách.

Mývaly je nejlépe chovat v kleci vybavené kmeny na šplhání a budkami kam chodí spát. Mýval severní je noční zvíře , takže ve dne většinou spí. Povahově nejsou Mývalové tak milá zvířátka jak na první pohled vypadají. Naši Mývalové byli ochočení tak , že na sebe nechali kdykoliv sáhnout .

Psík je všežravec. Sbírá různou rostlinnou potravu – bobule, kořínky a hlízy rostlin, ale loví také drobné živočichy. Z živočišné potravy se živí zvláště vejci a mláďaty ptáků, ale také žábami, leklými rybami a mršinami a škeblemi.

Jaké i se píše na konci slova

Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!Vyjmenovaná slova se do Pravidel českého pravopisu dostala v roce 1902 a jsou jejich součástí dodnes. První Pravidla se jmenovala Pravidla hledící k českému pravopisu a pravoslaví. Vyšla v roce 1902 a jejich autorem je podle Ústavu pro jazyk český Jan Gebauer.Dnes je mýval severní rozšířen ve většině zemí západní a střední Evropy a jen v Německu odhadem žije na 300 tisíc až 1 milion mývalů. V České republice mývala severního zaregistrovali již v 30. letech 20. století, kdy uniklo několik jedinců z chovu.

Žije zatím především v západních Čechách a v nivě řeky Moravy a v současnosti stále obývá odhadem 11 procent území ČR.

Kde bydli mýval : Mýval má velký areál rozšíření, najdeme ho v celé Severní a Střední Americe, a protože je velmi přizpůsobivý, žije ve všech typech prostředí, dokonce i ve velkých městech. Preferuje místa, kde rostou stromy, na kterých si v případě nebezpečí hledá úkryty a dutiny na spaní.

Co zere mýval : loví ryby, sladkovodní korýše, žáby a vodní želvy – chutnají jim i želví vajíčka zahrabaná v bahně, na zemi mohou nalézt velké množství hmyzu, larev, dešťovek a ptačích hnízd s vajíčky nebo mláďaty, na stromech pak nacházejí ořechy, bobule a jiné ovoce.

Co dělá mýval

Mýval má zavalité tělo s krátkýma nohama, a tak nedokáže moc rychle utíkat nebo dobře skákat. Na krátké vzdálenosti dokáže vyvinout rychlost 16 až 24 km/h. Velmi dobře šplhá po stromech a plave rychlostí 5 km/h. Je to obvykle noční živočich, ale za potravou se někdy vydává i ve dne.

Rozšíření Původní oblast rozšíření se nachází ve východní Asii, zejména v Japonsku, Koreji a na východní Sibiři.Původ: Pochází z Dálného východu od Poamuří, Mandžuska a Sachalinu až po severní Vietnam, žije i v Japonsku. Sekundární rozšíření: Jako kožešinový druh byl ve 20. letech 20. století vysazován v evropské části Sovětského svazu (včetně dnešního Běloruska, Ukrajiny a Litvy) a na různých místech Sibiře.

Kdy se píše Ovi a ovy : Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.