Pracovní doba na vesnici neznala ani osmihodinovou, ani desetihodinovou nebo dvanáctihodinovou pracovní dobu. V létě se vstávalo ve čtyři, v zimě v pět nebo nejpozději v šest hodin, půldruhé hodiny se krmilo, potom se šlo do práce.Na vesnici totiž najdete mnohem levnější nemovitosti. A velmi snadno se stane, že to, co byste ve městě zaplatili za menší byt, tady zaplatíte za dům se zahradou. Výhodou je také blízkost přírody i to, že nebudete tolik utrácet jako ve městě plném nákupních center a obchodů.obyvatelstvo se dělilo podle majetku na sedláky, rolníky a bezzemky. Žili zde i nemajetní lidé – čeledíni, děvečky a chudina – žebráci.

Jak žili lidé na vesnici v 18 století : Největším svátkem byly hody a posvícení, Vánoce a Velikonoce (děti chodily na koledu a na pomlázku). V zimě se setkávali u draní peří (vyprávěli si historky a zpívali). Museli robotovat a odevzdávat část toho, co sami vypěstovali. Zemědělství bylo velmi zaostalé, proto byly výnosy malé a práce velmi namáhavá.

Jak se žilo v 19 století

století žilo už jen 10 % Židů a většinu tvořily nejchudší vrstvy. V jednom malém bytě se někdy mačkaly tři rodiny, o jeden suchý záchod se dělili nájemníci z až deseti bytů, což představovalo zhruba třicet rodin. Je pochopitelné, že v takovém prostředí přímo bujely nakažlivé nemoci a panovala zde vysoká úmrtnost.

Jaký je život na vesnici : Poklidný vesnický život je přímo balzámem na vystresovanou městskou duši. Na vesnici si nemusíte vyhrazovat speciální čas pro meditaci. Na vesnici tu první meditaci prožijete hned jak se probudíte do provoněného rána. Ne, nebudeme tvrdit, že vesnická idyla v sobě neskrývá žádná úskalí.

Na vesnici je ale také menší občanská vybavenost, ne vše je v lokálních obchodech k sehnání. Další nevýhodou může být horší dopravní dostupnost a nutnost dojíždění za prací či do školy, školky, kulturou, sportem, další občanskou vybaveností či dalším společenským vyžitím.

Největším svátkem byly hody a posvícení, Vánoce a Velikonoce (děti chodily na koledu a na pomlázku). V zimě se setkávali u draní peří (vyprávěli si historky a zpívali). Museli robotovat a odevzdávat část toho, co sami vypěstovali. Zemědělství bylo velmi zaostalé, proto byly výnosy malé a práce velmi namáhavá.

Jak se žilo v 14 století

Obecně se soudí, že životní situace obyvatel ve 14. století byla poměrně stabilizovaná, neproběhly žádné hospodářské ani sociální revoluce, každé panství či vesnice se řídilo pod-danským právem, nepsanými zákony sousedského soužití, větší přečiny soudili provinciální úředníci, někdy městské soudy.Obec Bystřice v okrese Frýdek-Místek je obec s největším počtem obyvatel České republiky, která nemá status města ani městyse. K 1.1. 2021 zde dle Českého statistického úřadu žilo 5 373 obyvatel.To se dozvíte z následujícího textu. Typická dělnická rodina ve městě žila v malých domcích nebo bytech pavlačových domů vytvářejících dělnické kolonie či čtvrti. S ohledem na nedostatečnou lékařskou péči a špatné hygienické podmínky se zde často objevovaly infekční nemoci, přičemž obávanou byla zejména tuberkulóza.

Největším svátkem byly hody a posvícení, Vánoce a Velikonoce (děti chodily na koledu a na pomlázku). V zimě se setkávali u draní peří (vyprávěli si historky a zpívali). Museli robotovat a odevzdávat část toho, co sami vypěstovali. Zemědělství bylo velmi zaostalé, proto byly výnosy malé a práce velmi namáhavá.

Kdy se vesnice stane městem : V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Jaké jsou výhody bydlení ve městě : Ve městě máte prokazatelně vyšší občanskou vybavenost, po ruce jsou různorodé obchody, služby nebo také mnohá kulturní a sportovní zařízení. Zároveň je nutné myslet na své děti, které mají ve městě více možností, co se týče školy a mimoškolních aktivit.

Jak lidé žili v 19 století

Bohatí lidé si stavěli rodinné domy nebo vlastnili vel- ké byty. Byty bohatších měšťanů byly několikapokojové, často se salonem, dobře vybavené nábytkem, s toaletou a koupelnou, osvětlené plynovými lustry. Zařízení salo- nu reprezentovalo životní úroveň rodiny. V něm se rodina scházela s přáteli a hosty.

V čele vesnice stál rychtář. Obyčejně mu patřila největší usedlost ve vsi, často byl i majitel kovárny či krčmy. Sloužil majiteli vsi (šlechtici, králi, klášteru) jako úředník, který vybíral poplatky, dohlížel na pořádek, dohlížel na vykonávání práce pro vrchnost.Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.

Co to je městys : Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice.