Ve středověku byli zbožní především lidé vyšších společenských vrstev, zejména šlechta, měšťanstvo. Mnohem širší masa obyvatel z řad rolníků, řemeslníků ba i vojska a jiných nižších stavů přistupovalo k víře dosti vlažně a svébytně. Tito lidé nerozuměli latinským textům kazatele, víru si vysvětlovali po svém.Ve středověké společnosti existovali i lidé, kteří nepatřili do žádné společenské vrstvy, většinou neměli stálý domov a v podstatě žili na jejím okraji: tuláci, žebráci, prostitutky, ale také potulní herci nebo kejklíři.Bydlení bylo i přes pozvolný vývoj v raném feudalismu, jímž procházel venkov a podhradí, většinou velmi nízké úrovně. Převládaly stavby zahloubené v zemi, a to jak na vsi, tak v podhradí – tzv. polozemnice. Začal se však ve větší míře používat kámen.

Co je typické pro středověk : I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.

Jak se žilo na středověkem hradě

Největším luxusem ve středověku však bylo soukromí a teplo. Soukromí neměli obyvatelé hradu o nic více, než lidé na venkově. Hradní pán žil se svojí rodinou často v jedné místnosti, popřípadě dvou, kdy žena a děti měly teplotně příznivější, dřevem zateplenou místnost, a muž místnost sousedící.

Jak žili obyvatelé ve městech : Město bylo často obehnáno hradbami s obrannými věžemi (baštami) a městskými bránami. Před branami města se nacházelo neopevněné předměstí. Zde se nacházely budovy patřící k městu, ale v samotném opevněném městě by byly nebezpečné (práce s ohněm – kovárny, hrnčírny), dále obydlí sloužících a chudiny.

Největším luxusem ve středověku však bylo soukromí a teplo. Soukromí neměli obyvatelé hradu o nic více, než lidé na venkově. Hradní pán žil se svojí rodinou často v jedné místnosti, popřípadě dvou, kdy žena a děti měly teplotně příznivější, dřevem zateplenou místnost, a muž místnost sousedící.

století žilo už jen 10 % Židů a většinu tvořily nejchudší vrstvy. V jednom malém bytě se někdy mačkaly tři rodiny, o jeden suchý záchod se dělili nájemníci z až deseti bytů, což představovalo zhruba třicet rodin. Je pochopitelné, že v takovém prostředí přímo bujely nakažlivé nemoci a panovala zde vysoká úmrtnost.

Co se nosilo ve středověku

Základem oděvu mužů i žen byl dvouvrstvý šat, obvykle lněná spodní tunika (cotte, košile) a svrchní vlněná tunika (surcot). Cotte mělo dlouhý rukáv, u žen bylo v délce na zem, u mužů se postupně zkracovalo z délky ke kotníkům v ranějších fázích po délku těsně pod zadek koncem vrcholného středověku.Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.Osazenstvo hradu však obvykle nemělo více jak tři desítky lidí. Ozbrojenců měl i bohatý pán často méně než tucet. Jejich rodiny žily v podhradí nebo v blízkých vesnicích. Také většina služebníků za prací na hrad pouze docházela a nebydlela zde.

V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Kolik Čechů zije ve městě : V roce 2021 žilo v České republice 10 524 167 obyvatel. Z toho v Praze jich žilo přibližně 12,4 %, v dalších městech nad 100 000 obyvatel 10,1 %, nad 50 000 obyvatel 7,6 %, nad 20 000 obyvatel 12,3 % a nad 10 000 obyvatel 9 %. V městech a obcích do 10 000 obyvatel žilo 5 111 030 lidí, tedy 48,6 %.

Jak se topilo na zamku : V současné době je zámek vytápěn elektrickými přímotopy, v některých místnostech elektrickými topnými kabely.

Jak se žilo v 18 století na vesnici

Největším svátkem byly hody a posvícení, Vánoce a Velikonoce (děti chodily na koledu a na pomlázku). V zimě se setkávali u draní peří (vyprávěli si historky a zpívali). Museli robotovat a odevzdávat část toho, co sami vypěstovali. Zemědělství bylo velmi zaostalé, proto byly výnosy malé a práce velmi namáhavá.

I století je popisováno jako řadová číslovka, tudíž například „osmnácté století“ (přesněji osmnácté století našeho letopočtu) neboli 18. století odpovídá pořadovým rokům letopočtu 1701 až 1800 (začátek až konec), 19. století (1801–1900), 20. století (1901–2000) atd.Ženy obvykle nosily hlavu pokrytou šátkem, závojem ze lnu či hedvábí nebo síťkou. Závoj držel na hlavě díky přišpendlení k páskům (okolo hlavy – fillet, pod bradou – barbet) ozdobnými špendlíky. Muži nosívali obvykle lněnou čapku (coif) popř.

Na čem spali ve středověku : Zatímco chudší obyvatelé spali ve středověku na slaměné matraci, která je chránila od podlahy, bohatší lidé spali na postelích, které byly zdobené tkaninami a závěsnými textiliemi.