Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV).Žádná specifická léčba zde neexistuje. Po odeznění nemoci je důležitá co nejvčasnější rehabilitace. Jejím smyslem je především růst svalové hmoty, která je následně schopna nahradit obrnou postižené svaly. Nejdůležitější strategií léčby a zároveň jedinou účinnou prevencí proti tomuto onemocnění je pak očkování.Většina lidí s diagnózou DMO se v dnešní době dožívá dospělého věku a stáří. Britská sta- tistika uvádí, že 86 % pacientů s DMO se dožívá 50 let, ostatní (v daném věku a běžné populaci) v 96 % (Tosi et al., 2009). I když postižení omezuje v mnoha směrech, nebývá příčinou smrti.

Co způsobuje obrnu : Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (lat. poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je Poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 % infekcí nezpůsobuje žádné symptomy. To ovšem také znamená, že z těchto nakažených se stávají nevědomky přenašeči.

Kdy se očkuje proti dětské obrně

asi po 8 letech. Některé země pak doporučují očkovat proti dětské přenosné obrně každých 10 let, obvykle společně s očkováním proti tetanu.

Jak léčit dětské roupy : Na léčbu roupů se podávají perorální tablety nebo sirup s odčervovacím účinkem (například Vermox nebo Phyteneo Vermophyt). Od svědění ulevuje časté omývání zadečku teplou vodou a mýdlem, následně ošetření mastmi – např. zinkovou. Likvidace vajíček roupů a doprovodných příznaků však není jediným krokem v léčbě roupů.

Dětská obrna se projevuje nejčastěji formou nespecifických příznaků, většinou onemocnění probíhá bezpříznakově či mírně. V některých případech dochází k obrně svalů končetin, ve vážných případech i dýchacích svalů. Bez následné rehabilitace vznikají jako následek bolestivé deformity končetin.

Dětská obrna se projevuje nejčastěji formou nespecifických příznaků, většinou onemocnění probíhá bezpříznakově či mírně. V některých případech dochází k obrně svalů končetin, ve vážných případech i dýchacích svalů. Bez následné rehabilitace vznikají jako následek bolestivé deformity končetin.

Jak dlouho trvá rekonvalescence po mozkové příhodě

Časná fáze rehabilitace trvá v průměru asi tři týdny, v závažných případech i déle. V ideálním případě by pacienti měli být přeloženi do specializovaného rehabilitačního zařízení přímo z nemocnice. Rehabilitaci lze v některých případech provádět také ambulantně, kdy pacient dochází na jednotlivé procedury z domu.Za vznik DMO může i mechanické poranění mozku, např. při porodu, po pádu, při týrání atd. Vrozená DMO vzniká již prenatálně (před narozením dítěte), nemusí však být v prvních měsících života rozeznána, ale ve většině případů se projeví do tří let života. Příčina vzniku vrozené DMO je stále nejasná.Jde především o země s nízkou proočkovaností proti poliomyelitidě. Virus se přenáší orální nebo fekálně-orální cestou, tj. přímo z člověka na člověka nebo nepřímo prostřednictvím kontaminovaných tekutin a potravin. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí, rovněž je vylučován na sliznici nosohltanu.

Roupi jsou aktivní v noci a z konečníku tak nejvíce vylézají během spánku dítěte. Nejlepší je provést test páskou hned ráno po probuzení dítěte. Ranní aktivity, jako je návštěva záchoda, nebo mytí, mohou vajíčka z kůže odstranit.

Co se dává na roupy : U dětí se nejčastěji při testování používá tzv. Grahammova metoda. U dospělých se odebírá vzorek stolice nebo stěr. Proti střevním parazitům se používají převážně antiparazitní léky, jejichž účinnou látkou jsou mebendazol, albendazol nebo pyrvinium, v České republice se setkáme hlavně s léky na bázi mebendazolu.

Kdy se pozna Detska obrna : V prvních třech měsících života jsou projevy velmi nenápadné a rozpoznatelné spíš jen odborníkem, teprve během druhého půlroku života dochází k postupnému vyjádření obrazu postižení DMO a je možné stanovit diagnózu.

Jak se chová člověk po mrtvici

Příznaky mrtvice

1. Náhlá slabost či ochrnutí obličeje, paže nebo nohy, zejména na jedné straně těla.
2. Náhlé zmatení, potíže s mluvením nebo porozuměním.
3. Náhlé problémy s viděním v jednom nebo obou očích.
4. Náhlé potíže s chůzí, závratě, ztrátou rovnováhy nebo koordinace.
5. Náhlá silná bolest hlavy bez známé příčiny.

Třetina pacientů cévní mozkovou příhodu nepřežije. Ale ani ti, kteří přežijí, nemají vyhráno. Třetina umírá do jednoho roku a výhled pětiletého přežití má zhruba polovina pacientů. Pětina z nich pak trpí poruchou chůze, 45 % je ochrnutých na polovinu těla a 40 % pacientů je závislých na pomoci druhých.V prvních třech měsících života jsou projevy velmi nenápadné a rozpoznatelné spíš jen odborníkem, teprve během druhého půlroku života dochází k postupnému vyjádření obrazu postižení DMO a je možné stanovit diagnózu.

Jak se přenáší dětská obrna : Zdrojem nákazy je infikovaný člověk. Virus je vylučován stolicí a přenáší se fekálně-orální cestou, buď přímým kontaktem nebo nepřímo prostřednictvím kontaminované vody a potravin. Vzácně k přenosu může dojít i přes sliny nakažené osoby. Vylučování viru je přítomné i u lidí, u kterých probíhá nákaza bezpříznakově.