že při zemském povrchu je vzduch teplejší než ve výšce. Zemský povrch vydává teplo získané pohlcením slunečního záření. Ohřátý vzduch potom stoupá a na jeho místo se shora tlačí vzduch studený – tento jev se nazývá konvekce. Teplota stoupajícího vzduchu klesá s klesajícím tlakem ve větších výškách.Teplotní gradient

Za normálního rozložení teploty vzduchu, říká se mu také stabilní zvrstvení (bez inverze), platí, že na 1000 vertikálních metrů teplota poklesne o 6,4 °C. To znamená, že šířená poučka 100 m/1 °C se poměrně výrazně odchyluje od pravdivé hodnoty 100 m/0,64 °C.Se zvyšující se nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu o 1°C každých 150 m výšky, nezávisle na zeměpisné šířce, ta však výrazně ovlivňuje sezónní a denní kolísání teploty (rozdíl na slunci a ve stínu, vítr).

Co to je teplotní gradient : V meteorologii zpravidla vyjadřuje změnu teploty vzduchu, popř. teploty půdy, na jednotkovou vzdálenost ve směru maximálního poklesu teploty T. Jeho vektor je tak určen záporně vzatými parciálními derivacemi podle kartézských souřadnic x, y, z (–∂T/∂x, –∂T/∂y, –∂T/∂z).

Proč je na horách chladněji než v nížinách

Když jste byli na horách, určitě vás už někdy napadla otázka: Jak to, že na horách je chladněji, než dole v nížině Přitom přece víme, že teplý vzduch stoupá vzhůru. Logicky by tedy mělo být na horách tepleji, než dole v nížině.

V jaké výšce nad zemí se měří teplota vzduchu : Teplotu okolního vzduchu je ideální měřit ve výšce 2 m.

Rozdělení intenzit srážek

intenzita	déšť [mm/h]	mrholení [mm/h]
slabá	0,1 – 2,5	<0,1
mírná	2,6 – 8	0,1 – 0,2
silná	8 – 40	0,2 – 0,3
velmi silná	>40	Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť

Intenzita srážek se měří v milimetrech vody napršených za hodinu: velmi slabá intenzita je neměřitelným množstvím, slabá značí úhrn 0,1-2,5 mm, mírná 2,6-8 mm, silná 8-40 mm, velmi silná více než 40 mm. "Velmi silné srážky jsou známé jako přívalové deště," doplňuje alternativní a často používaný název Dvořák.

Co je výškový teplotní stupeň

Výškový teplotní gradient – pokles průměrné roční teploty se vzrůstající nadmořskou výškou o cca 0,5 °C na 100 m. Díky těmto teplotním rozdílům dochází ke změnám ve složení vegetace – jsou vytvořeny tzv. výškové vegetační stupně. (viz Fytogeografie).Odpověď: Nadmořská výška se obvykle měří ke střední (průměrné) hladině nejbližšího moře. v České republice (tedy vlastně v Rakousku-Uhersku a následně v Československu) se vycházelo až do roku 1955 ze střední výšky Jaderského moře v Terstu, od roku 1955 vycházíme ze střední hladiny Baltského moře.Změna teploty vzduchu s výškou. Změna teploty vzduchu s výškou se v meteorologii označuje jako vertikální teplotní gradient. Ten se určuje pro interval výšky 100 m a jeho průměrná hodnota v troposféře je 0,65 °C na 100 m. Tato hodnota není neměnná, ale závisí na denní a roční době, nadmořské výšce a poloze místa.

Gradient funkce f(x,y) = −(cos2x + cos2y)2 v trojrozměrném prostoru – nejdelší šipky značí největší růst, kratší šipky pomalejší. Gradient na 3D povrchu – červená šipka značí největší růst, modrá pomalejší, na vrcholu je růst i gradient nulový.

Proč je na horách Chladneji : Je jím rozpínání vzduchu. Zahřátý vzduch je lehčí než jeho chladný kolega. Nic mu nebrání v tom, aby se přemisťoval do větších výšek. Tam ale panuje menší tlak – objem nahřátého vzduchu je tedy ve větší výšce vyšší.

Proč na horách více prší : Nejvíce srážek spadne obvykle v horských oblastech, a to především na návětrných stranách. Větší srážkové úhrny v horách způsobuje jejich povrch (orografie). Na horách je zpravidla více oblačnosti a méně slunečního svitu než v nížinách.

Jaká je teplota ve výšce 10 km

Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.

Teplota vzduchu – základní meteorologický prvek udávající tepelný stav ovzduší, tj. schopnost vzduchu přijímat, nebo předávat tepelnou energii. Měří se přesným teploměrem, který je dokonale chráněn před přímým slunečním zářením v meteorologické budce ve výšce 2 m nad zemským povrchem.Rozdělení intenzit srážek

intenzita	déšť [mm/h]	sněžení [cm/h]
slabá	0,1 – 2,5	<0,5 : neovlivňuje dohlednost
mírná	2,6 – 8	0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená
silná	8 – 40	>4 : dohlednost zhoršená již na 500 m
velmi silná	>40	krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m

Co znamená 1 mm srážek : Množství srážek se měří v milimetrech za určitý časový úsek, například za 24 hodin. Přičemž 1 milimetr srážek představuje množství 1 litru vody spadlé na 1 metr čtvereční.