Typy krajin:

a) rovina – rovná nebo velice mírně zvlněná krajina, výškový rozdíl je do 30 m. b) pahorkatina – krajina mírně zvlněná, výškový rozdíl je do 150 m. c) vrchovina – krajina vrchů a údolí, výškový rozdíl je do 300 m. d) hornatina – krajina příkrých svahů, hlubokých údolí, výškový rozdíl do 600 m.Pahorkatiny (výšková členitost 30–150 m) tvoří největší část území Česka (asi 2/5 území, 39 %). Nacházejí se převážně v nadmořských výškách 300–600 m, místy dosahují až 700 m n. m. Nejrozsáhlejší pahorkatina: Středočeská pahorkatina (6328 km2; nejvyšší bod: Drkolná 729 m n. m.).Nížiny jsou území o nadmořské výšce 0 – 200 m (300 m) s rovinatým charakterem a max. relativní vertikální členitostí do 75 m. Vysočiny jsou území s nadmořskou výškou nad 200 m (300 m) a relativní vertikální členitostí větší než 75 m.

Co to je vrchoviny : Vrchovina je typ georeliéfu s členitým povrchem a s vnitřní výškovou členitostí 150 až 300 metrů.. Dosahuje obvykle nadmořské výšky 600–900 m, ale není to pravidlem.

Jak se nazývá jev kdy s rostoucí nadmořskou výškou teplota vzduchu stoupá

Teplota vzduchu

Na každých 100 metrů nadmořská výška klesá 0,6 °C. Avšak může nastat situace opačná. Pokud s nadmořskou výškou teplota vzduchu stoupá je tento jev nazýván teplotní inverze.

Jaké typy krajin rozlišujeme : Podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišujeme dva základní typy krajin:

• Přirozená krajina.
• Kulturní krajina.
• Přírodní krajina.
• Obhospodařovaná krajina.
• Obdělávaná krajina.
• Příměstská krajina.
• Městská krajina.
• Degradovaná (devastovaná) krajina.

Reliéf v geografii, též georeliéf, je odborný pojem geografie a geografických disciplín ve věcném významu slovního spojení „tvářnost neboli vzhled povrchu“ (reliéf) Země, v případě užití složeného slova georeliéf s jednoznačným významem spojeným s jeho první částí geo-, týkající se Země.

Pahorkatina je geomorfologická jednotka s mírně zvlněným reliéfem a vnitřní výškovou členitostí 30 až 150 m. Vyskytuje se obvykle v nadmořských výškách 200 až 600 m. Pahorkatiny tvoří významnou část povrchu Česka a jsou typické především pro Česko-moravskou subprovincii (soustavu).

Co to je geomorfologie

Geomorfologie patří mezi základní geografické disciplíny. Studuje georeliéf jako jednu ze složek (geosfér) krajinné sféry, spolu s atmosférou, hydrosférou, kryosférou, pedosférou, biosférou a socioekonomickou sférou. Ve své podstatě studuje jak tvary reliéfu, tak i pochody a procesy vedoucí k jejich vzniku.Hornatina je typ zemského povrchu s velmi členitým reliéfem. Výšková členitost je 300 až 600 m. V Česku hornatiny zaujímají zpravidla část povrchu v nadmořské výšce 900 až 1 600 m. Hornatiny mají výrazné úpatí vůči sousedním terénním tvarům.Za velehory jsou označována pohoří s výškou od 1 500 až 2 500 m nad mořem, se znaky glaciální a periglaciální modelace. Vyznačují se vysokou reliéfovou energií a výš- kovou podnební zonalitou (vystupují nad horní hranicí lesa). , patří sem také Krkonoše. Velehory zaujmou svým tvarem jak v krajině, tak i na mapách.

Se zvyšující se nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu o 1°C každých 150 m výšky, nezávisle na zeměpisné šířce, ta však výrazně ovlivňuje sezónní a denní kolísání teploty (rozdíl na slunci a ve stínu, vítr).

Proč s rostoucí nadmořskou výškou v zemské atmosféře klesá teplota : Teplý vzduch se rozpíná (stoupá) a chladný vzduch se smršťuje (klesá). Teplota vzduchu (v troposféře) klesá s rostoucí nadmořskou výškou. Ke kondenzaci (zkapalnění) vodních par ve vzduchu dochází ochlazením.

Jak se dělí krajina : Podle funkce se krajina dělí na výrobní(průmyslová,zemědělská,zemědělskoprůmyslová,lesohospodářská atd.),obytnou a rekreační.

Na co se dělí krajinná sféra

Krajinnou sféru dělíme na fyzickogeografickou sféru a socioekonomickou sféru.

Zatímco endogenní činitelé výrazně mění georeliéf a vytváří zdvihy a poklesy, opačným způsobem pracují endogenní síly. Za exogenní pokládáme činnost, která je vyvolána zejména působením klimatu a oproti endogenním činitelům působí vytrvale a povrch převážně zahlazuje a zarovnává.Bas-reliéf (nízký, plochý reliéf), kde se motiv od pozadí neodděluje. Nejběžnější druh reliéfu, hlavně na fasádách budov, na vnitřních stěnách a stropech, na náhrobních kamenech, ale také na plaketách, mincích a medailích.

Jak vypadá pahorkatina : Pahorkatina je geomorfologická jednotka s mírně zvlněným reliéfem a vnitřní výškovou členitostí 30 až 150 m. Vyskytuje se obvykle v nadmořských výškách 200 až 600 m. Pahorkatiny tvoří významnou část povrchu Česka a jsou typické především pro Česko-moravskou subprovincii (soustavu).