Přes ni s oblékala vesta s užšími rukávy sahající po kolena. Svrchním oděvem byl kabátec, stejně dlouhý jako vesta se širšími rukávy, které odhalovaly manžety od košile. Nohavice sahaly pod kolena, doplňovaly je punčochy upevňované provázky. Typické pro mužskou módu 17.Oděvy žen se přikláněly k stylizaci, dlouhá sukně byla na předním díle odstřižená a odhalovala spodní sukni. Na bocích byla bohatě zřasena a zdvižena pomocí železných obručí. Ženy nosily korzety/ šněrovačky, které byly na rozdíl od živůtků součástí spodního prádla. Korzety/ šněrovačky a živůtky sloužily k zúžení pasu.Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.

Co je typické pro baroko : Typickými znaky baroka je okázalost, velkolepost, bohatství forem, dramatičnost, pohyb a energie. Důraz se dává na kontrasty, hru světel a stínů. V baroku rozlišujeme radikální baroko a klasicizující baroko. Můžeme pozorovat témata jako například zázračná zjevení, blaženost či mučednické smrti svatých.

Jak ovlivnilo baroko styl oblékání

bohatě zdoben vyšíváním a stuhami, rukávy byly přehnuté, takže vynikala zdobená košile. Otevřené přední díly kabátce odkrývaly vestu prodlouženou až ke kolenům. Košile měla široké krajkové manžety a límec s nákrčníkem. Kalhoty sahaly ke kolenům, nosily se k nim hedvábné punčochy, nejčastěji bílé.

Jak se lidé oblékali v renesanci : Přes košili se oblékal vypasovaný kabátec s dlouhými rukávy, které bývaly nabírané u ramen. V 15. století se ještě nosily kalhoty v podobě punčochových nohavic, které se později rozdělily na samotné kalhoty sahající ke kolenům a punčochy. Obuv byla většinou nenápadná bez podpatku.

Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.

– barokní umění přímo navazuje na manýrismus. Pozdní fáze baroka je označována jako rokoko. – Pro barokní sakrální umění je charakteristická snaha po obrácení člověka zpět k Bohu, nikoli oslavě Boha jako takového.

Jak se oblékali ve středověku

století byla spodním mužským oděvem bílá, u krku a u rukávů nabíraná košile. Kabátec byl vypasovaný a měl nabírané šosy. Přes to se oblékala giornea, krátký nařasený pláštík s částečně všitými rukávy, bezrukávový tappert byl na bocích otevřený a s hlubokým výstřihem, často končícím šněrováním.Při práci bylo obvyklé nosit zástěru. Na nohy se oblékaly nespojené nohavice, které se přivazovaly k opasku. Měly buďto kryté i chodidlo, nebo končily pod kotníkem, občas měly pásek pod chodidlem jako kamaše. Kalhoty se spojenými nohavicemi se nenosily.Jan Nepomucký

Svatý Jan Nepomucký
Narození	mezi 1340 a 1350 Pomuk, dnešní Nepomuk
Úmrtí	20. března 1393 Praha
Příčina úmrtí	umučen na mučidlech
Svátek	16. květen

Šerosvit (italsky chiaroscuro) je technický termín, používaný umělci a historiky umění pro použití kontrastů světla a stínu, s cílem dosažení pocitu objemu při modelování trojrozměrných objektů a postav. Tato technika se používá také v kinematografii a fotografii.

Co je typické pro barokní hudbu : Pro barokní hudbu je typická zpěvnost, zcela záměrná líbivost a emocionální působivost – hlavním úkolem barokní hudby je přenášet pocity na posluchače, působit. Teorií hudby barokního období se zabývali hudebníci, kteří přinášeli nové myšlenky, jimiž se nový styl odlišoval od starší, renesanční hudby.

Jak se oblékali ženy ve středověku : Muži i ženy zřejmě nosili pod oděvem jakési plátěné kalhotovité spodky, často nejspíš jen aranžované, nešité. Kalhoty jako svrchní oděv si oblékali jen muži z vyšších společenských vrstev. Dámy i pánové měli pod suknicemi nohavice či punčochy upevněné podvazky.

Co to je Rokoko

Rokoko je umělecký a životní sloh 18. století, poslední období baroka, které předcházelo neoklasicismu. Projevilo se zjemnělým vkusem v architektuře, jejích interiérech, v uměleckých řemeslech, v módě odívání i v galanterii. Rokoko vychází a navazuje na baroko, v některých ohledech je jeho opakem.

století. Odvozená metoda tmavých objektů dramaticky osvícených sloupem světla z nevelkého a často skrytého zdroje se nazývá temnosvit neboli tenebrismus. Vyvinuli jej Ugo da Carpi (1455–1523), Giovanni Baglione (1566–1643) a především Caravaggio (1573–1610).Tenebrismus, česky Temnosvit (z italského tenebroso – temný) je umělecký směr v malířství založený na prudkém střídání světla a stínu, viz též šerosvit. Směr se objevil v sedmnáctém století a mezi jeho představitele patří Caravaggio, Georges de La Tour, a Rembrandt van Rijn.

Jak poznat barokni hudbu : Barokní hudba, která představovala naplnění zcela nových ideálů, se výrazně lišila od hudby renesanční. Obecně lze říci, že barokní hudba je charakteristická polaritou sopránu a basu. Tyto dva hlasy provádějí základní melodii v kontrapunktu a ostatní hlasy slouží jako harmonická výplň, doprovod.