Většinou klade 5 až 7 vajec dlouhých asi 115 mm. Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.Labutě žijí v monogamii. Jejich tok se každoročně odbývá v zimních měsících. Pak plavou oba partneři těsné vedle sebe a ve stejném taktu bez hlesu pohybují krky a otáčejí stejně hlavu, klaní se a namáčejí zobáky do vody, často přes krk druhého partnera.Labuť je býložravá – rostliny konzumuje jednak při pastvě na březích vod, občas se dokonce vydává i na pole nebo louky, zbytek obstarává na vodě, kde zobákem škube rostliny pod hladinou.

Proč labuť syčí : Právě syčení labutí je jeden z mála jejich hlasových projevů. Labutě se totiž po celý rok moc neozývají. I proto získala labuť anglický název Mute Swan , což v překladu znamená němá labuť. Při obraně teritoria labuť právě syčí, což je obvykle doprovázeno esovitým prohýbáním krku a máváním křídel.

Jak rychle letí labuť

Deset zajímavostí o labutích

• Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě.
• Létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.
• Na těle má průměrně 25 000 per.
• Má krk dlouhý víc než 25 centimetrů.
• V období tahu překonají labutě až 3 200 kilometrů.
• V hejnech letí vždy kolem 40 labutí.

Jak se pozna labuť od Labutaka : Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku.

Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.

Někteří nocují v hnízdech, v dutinách nebo děrách. Husy, kachny a labutě se cítí v noci nejbezpečněji uprostřed hladiny. Přes velkou aktivitu ve dne spí ptáci jen velmi krátce.

Čím krmit labutě v zimě

Krmit můžete kukuřicí, pšenicí, žitem, ječmenem a ovsem.

Obiloviny jsou skvělým zdrojem energie, a navíc obsahují mnoho prospěšných živin a také důležitou vlákninu. Skvělé jsou také ovesné vločky, které máte většinou doma nebo je snadno koupíte v jakémkoli obchodě.Zimu tráví labutě v našich zeměpisných podmínkách. Mrazivé dny i noci tráví nejčastěji ve větších městech, na vodních hladinách řek a rybníků. Lidé je chodí přikrmovat pečivem, za což jsou labutě vděčné. Člověk se často mylně domnívá, že během mrazivé noci, musí labutě nocující na vodní hladině zamrznout do ledu.„Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.

obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Jak vysoko létá labuť : Při letu byly labutě pozorovány (nad Severním Irskem) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží sup (11,3 km). V období hnízdění žijí labutě většinou pouze v párech. Mimo hnízdní období se slétají do hejn.

Jak spí labutě : Labuť létá s pomalými údery křídel a nataženým krkem. Ve střední Evropě si ji lze splést s podobně velkou labutí zpěvnou (Cygnus cygnus), která má černožlutý zobák.

Jak se pozna Labut od Labutaka

Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku.

Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Co vadi kachnám : Kromě toho ptáci ocení:

• obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota),
• zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele),
• nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček,
• rýži vařenou v nesolené vodě.