Dohromady je příslovce, které má tři významy, které jsou si významově velmi podobné: v jeden celek (dát se dohromady) souhrnně, celkem (dohromady tam bylo pět lidí) společně (pracovat dohromady)Zato funguje i ve významu spojky odporovací, synonymním výrazem je však, např.: – Učit se nechtěl, zato se uměl prát. V ostatních případech píšeme výraz za to zvlášť, např.: – Mám za to, že je schůze už zbytečně dlouhá.Bez změny významu lze dohromady i zvlášť psát: poránu i po ránu, například i na příklad, zaprvé i za prvé, popřípadě i po případě…

Jak se píše u mě : pád a v něm má zájmeno já dva možné tvary: mě a mne (u koho, čeho doma u mě). Tvar mně odpovídá pouze 3.

Jak se píše najemno

Nemůžeme udělat chybu, protože tyto spřežky můžeme psát dvojím způsobem. Píšeme tedy: nasekáme na hrubo i nahrubo, na jemno i najemno, smažíme do zlatova i dozlatova, vaříme do měkka i doměkka, zpracujeme za tepla i zatepla, vejce na tvrdo i natvrdo, kapr na černo i načerno atp.

Jak se píše po té : Při váhání, zda užít spojení předložky a ukazovacího zájmena (po tom, po té), či zda je správné jedině psaní dohromady, a tedy užití příslovce (potom, poté), se můžeme řídit jednoduchým pravidlem: je‑li možné nahradit výrazy potom a poté příslovcem pak, je namístě pouze psaní dohromady: Hrál a potom (pak) zpíval.

pád a v něm má zájmeno já dva možné tvary: mě a mne (u koho, čeho doma u mě). Tvar mně odpovídá pouze 3.

Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.) Abyste věděli, já to stejně udělám po svém.

Kdy se píše ji a jí

Prostě si zapamatujeme, že ve čtvrtém pádě (koho, co) se vždy píše krátká samohláska a ve všech ostatních dlouhá. Nebo si místo zájmena „ji/jí“ dosadíme ukazovací zájmena „té“, „tou“ a „tu“. Když se do věty hodí „tu“, napíšeme „ji“, ve zbývajících dvou případech pak „jí“.U příslovečných spřežek vzniklých spojením předložky s číslovkou (po třetí – potřetí) nebo s některými zájmeny (po každé – pokaždé) je správně zápis oběma způsoby.Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.

Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.

Problémy však vznikají i v souvislosti s použitím jednotného čísla podmiňovacího způsobu slovesa být. Tvar první osoby zní správně bych (nikoliv by jsem či bysem), spisovný tvar druhé osoby je pak bys (nikoliv by jsi). Třetí osoba jednotného i množného čísla má tvar by.

Jak se píše BY JSTE : Při vytváření podmiňovacího způsobu (konkrétně u 2. osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste. Oba zbývající tvary (by jste, byjste) jsou hodnoceny jako chybné, potažmo hyperkorektní.

Jak se píše mě a mně : Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.

Jak poznat ji a jí

Ovšem poučka je nanejvýš jednoduchá: Ve 4. pádě se píše krátká samohláska (ji/ni), ve všech ostatních pádech dlouhá (jí/ní). Pomocí pro vás může být to, když si za dané zájmeno dosadíte ukazovací zájmena té, tou a tu. Pokud se do věty hodí zájmeno tu, měli byste napsat ni, ji (krátce).

5krát = 5× = pětkrát. Mezi číslici a označení jednotek se klade mezera. Je třeba odlišit případy, kdy se jedná o odvozené přídavné jméno, kde se naopak mezera nepíše: 5 % = pět procent, ale 5% = pětiprocentníPři skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.

Jak pouzivat mě mně : Pomůcka pro psaní mě a mně

Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.