CITOSLOVCE (interjekce) ↗Slovní druh nesklonný se specifickou funkcí; tvoří samostatné rudimentální výpovědi nevětné povahy, tzv. ↗větné ekvivalenty (Kšá, kšá!), n. obsazuje syntaktické pozice ve větě, aniž by flexí vyjadřoval v dané pozici vyžadované rysy: A Petr najednou prásk ho po ruce (= přísudek 'práskl').Citoslovce dělíme na: subjektivní: impulzivní – vyjadřují projevy citových hnutí: ach, ouvej, fuj. imperativní (rozkazovací) – vyjadřují vůli mluvčího: haló, hybaj.

6. příslovce	vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to určení místa, času, způsobu… (ptáme se na ně: jak, kde, kdy, proč, …patří ke slovesu)
8. spojky	spojují slova, věty
9. částice	uvozují věty, něco hodnotí, vytýkají
10. citoslovce	vyjadřují city, nálady, označují zvuky

Co to znamená citoslovce : Citoslovce jsou slovní druh. Vyjadřují nálady a pocity člověka, mohou také označovat hlasy nebo zvuky. Všichni určitě znáte tato citoslovce: au, ach, bum, fuj, prásk, cink.

Jaký rod je citoslovce

Pozor si dejte také na to, že slovo citoslovce je středního rodu, správně máme tedy to citoslovce. A na závěr poslední důležitá informace. Citoslovce patří mezi neohebné slovní druhy, to znamená, že mají stále stejný tvar, nemění ho.

Jak poznat citoslovce : Citoslovce – vyjadřují pocity a výzvy nebo označují zvuky (např. bác, cukrú, ajajaj, chacha, au…).

Kočka mňouká a vrní, pes štěká, vrčí a kňučí, kráva bučí, ovce bečí, koza mečí, kůň řehtá, prase chrochtá a kvičí, osel hýká, jelen troubí, vlk vyje, medvěd bručí, pavián vřeští, myš piští, žába kuňká a skřehotá, had syčí.

zvuky: bum, prásk, cink, haf, říz, škráb, bzz, … city, pocity, nálady: ach, chacha, hm, fuj, blé, brr, pche, …

Jak poznat neohebná slova

Neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. 6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností (včera, tady, komů, zeleně). 7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo).Kohout kokrhá, slepice kdáká a kvoká, husa štěbetá, kachna kváká, krocan hudruje, holub vrká, hrdlička cukruje, vrabec čimčará, slavík klokotá, sova houká, vrána krákorá, tetřev toká.Podle toho, jestli slovo může nebo nemůže měnit svou podobu, rozlišujeme slova ohebná a slova neohebná. Slova ohebná mohou mít různé tvary. Podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky se skloňují, slovesa se časují. Slova neohebná nemůžeme skloňovat ani časovat.

Ohebná slova mění svůj tvar, ohýbají se. Můžeme také říct, že v různých větách má jedno a to samé slovo různé tvary podle toho, jak je v dané větě potřeba. Neříkáme přeci, že jsme viděli pes, tomu pes jsme hodili klacek a pes jsme honili, když nám utekl. Slovo pes v různých kontextech ohýbáme, měníme jeho tvar.

Jak dělá kachna citoslovce : Kohout kokrhá, slepice kdáká a kvoká, husa štěbetá, kachna kváká, krocan hudruje, holub vrká, hrdlička cukruje, vrabec čimčará, slavík klokotá, sova houká, vrána krákorá, tetřev toká.

Proč se škubou slepice : Proč ke klování dochází

Tento zlozvyk je typický pro slepice, které jsou chovány v nevyhovujících podnímkách. Většinou se tím rozumí hlavně nedostatek prostoru či velké množství slepic na malém prostoru. Někdy se může stát, že slepice tímto nežádoucím chováním projevují nudu.

Jak poznat slova ohebná

Podle toho, jestli slovo může nebo nemůže měnit svou podobu, rozlišujeme slova ohebná a slova neohebná. Slova ohebná mohou mít různé tvary. Podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky se skloňují, slovesa se časují. Slova neohebná nemůžeme skloňovat ani časovat.

Neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. 6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností (včera, tady, komů, zeleně). 7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo).Ohebné slovní druhy mění svůj tvar: můžeme je skloňovat (dávat do různých pádů) nebo časovat (dávat do různých časů).

Co jí kachna domaci : Co se týče krmení, jsou kachny nenáročné. Jejich přirozenou potravu tvoří mikroorganismy, které vyčvachtávají zobákem z bahna, vodní rostliny i drobní živočichové, přijímají však i brambory, šrot, zrní a kuchyňské zbytky.