CITOSLOVCE (interjekce) ↗Slovní druh nesklonný se specifickou funkcí; tvoří samostatné rudimentální výpovědi nevětné povahy, tzv. ↗větné ekvivalenty (Kšá, kšá!), n. obsazuje syntaktické pozice ve větě, aniž by flexí vyjadřoval v dané pozici vyžadované rysy: A Petr najednou prásk ho po ruce (= přísudek 'práskl').Citoslovce dělíme na: subjektivní: impulzivní – vyjadřují projevy citových hnutí: ach, ouvej, fuj. imperativní (rozkazovací) – vyjadřují vůli mluvčího: haló, hybaj.zvuky: bum, prásk, cink, haf, říz, škráb, bzz, … city, pocity, nálady: ach, chacha, hm, fuj, blé, brr, pche, …

Co je za slovní druh bum : CITOSLOVCE

NAPODOBUJÍ HLASY A ZVUKY: Např.: crrrr, bum, bác, mňau, bú…

Jaké i se píše po c

C je v češtině tzv. hláska měkká, znamená to, že bychom po ní měli psát měkké i. Toto pravopisné pravidlo opravdu platí ve slovech domácích, tedy ve slovech českého původu či slovech zdomácnělých jako např.

Jaký rod je citoslovce : Pozor si dejte také na to, že slovo citoslovce je středního rodu, správně máme tedy to citoslovce. A na závěr poslední důležitá informace. Citoslovce patří mezi neohebné slovní druhy, to znamená, že mají stále stejný tvar, nemění ho.

Citoslovce – vyjadřují pocity a výzvy nebo označují zvuky (např. bác, cukrú, ajajaj, chacha, au…).

Zájmena. náš, oni, tento, jeho, svůj, kdo, jaký, nikdo, nic, nijaký, každý…

Jak se píše slovo kecy

Ve slově kecy se opravdu píše ypsilon.

Jedná se totiž o výjimku z pravidla o psaní měkkého i po souhlásce c. Tato výjimka se týká psaní podstatných jmen rodu mužského neživotného skloňovaných podle vzoru hrad – u nich se správně píše y. Tato výjimka se týká slova kecy, ale také tácy, puncy, hecy či kibucy.Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!Kočka mňouká a vrní, pes štěká, vrčí a kňučí, kráva bučí, ovce bečí, koza mečí, kůň řehtá, prase chrochtá a kvičí, osel hýká, jelen troubí, vlk vyje, medvěd bručí, pavián vřeští, myš piští, žába kuňká a skřehotá, had syčí.

Citoslovce jsou slovní druh. Vyjadřují nálady a pocity člověka, mohou také označovat hlasy nebo zvuky. Všichni určitě znáte tato citoslovce: au, ach, bum, fuj, prásk, cink.

Jak poznat zájmena ve větě : Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Jak se ptát na příslovce : Příslovce. Tento slovní druh vyjadřuje bližší okolnosti děje, proto rozvíjí sloveso, kterým se na něj ptáme. Hlavní otázky jsou tedy: kam, kdy, kde a jak.

Jaké i se píše na konci

Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!

Podmět několikanásobný

Není-li v podmětu žádné slovo mužského životného rodu, platí shoda podle mužského rodu neživotného nebo ženského rodu, tedy píšeme vždy tvrdé y: Kuřata, slepice a krávy čekaly na krmivo.Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Kdy se píše Ovi a ovy : Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.