Rod činný vyjadřuje skutečnost, že činnost provádí aktivně podmět (např. Maruška si hraje.). Rod trpný vyjadřuje skutečnost, že se podmět do činnosti aktivně nezapojuje, ale její pouze zasažen (např. Dům byl postaven.Důležité je tedy uvědomit si, zda je podmět dané věty aktivní, něco dělá, nebo zda je činností pouze pasivně zasažen, trpí ji. Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět.Příčestí trpné

Tvoří se od minulého slovesného kmene rodovými koncovkami -n, -na, -no v jednotném čísle a -ni, -ny, -na v množném čísle, nebo -t, -ta, -to v jednotném čísle a -ti, -ty, -ta v množném čísle. Zakončení se rovněž řídí rodem a číslem podmětu.

Kolik rodu mají slovesa : Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum).

Jak poznat Rod činný

Jak poznat činný rod Pokud je ve větě podmět aktivní a něco dělá, jedná se o činný rod. Láďa vymaloval byt. Podmětem této věty je nějaký Láďa, který aktivně vymaloval byt.

Jak vypadá trpný rod : Tvoření Opisné (složené, analytické) pasivum se tvoří tvary pomocného slovesa být a příčestí trpného. Pomocné sloveso být může nabývat tvarů všech osob, časů i způsobů včetně infinitivu: být chválen; jsem chválen, je chválen; byl chválen; bude chválen; byl by chválen; buď chválen atd.

prostě kdyby bylo: dopisy se poslaly-tak je to rod činný,protože to udělaly ale kdyby bylo Dopisy byly poslány-tak by to byl rod trpný, protože to neudělaly(ty dopisy)ale trpý tím.

Tvar příčestí činného končí u sloves vzoru „tisknout“ na souhláskovou skupinu (srov. tiskl, vládl, bohatl). Vedle této podoby se u mnohých sloves zejména v j.

Co je to rod činný

Činný rod (aktivum) je mluvnická kategorie sloves, kterou vyjadřujeme, že podmět je původcem děje (agentem). Činný rod je základním vyjadřovacím slovesným rodem, trpný rod je rodem odvozeným. Některé jazyky mají ještě třetí rod, stojící mezi aktivem a pasivem, tzv. medium.Činný rod (aktivum) je mluvnická kategorie sloves, kterou vyjadřujeme, že podmět je původcem děje (agentem). Činný rod je základním vyjadřovacím slovesným rodem, trpný rod je rodem odvozeným. Některé jazyky mají ještě třetí rod, stojící mezi aktivem a pasivem, tzv. medium.Příčestí minulé (činné)

1. Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase.
2. Končí na -l, -la, -lo, -li, -ly, -la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.

Příčestí minulé se často používá pro tvoření složených časů, jako je předpřítomný čas (present perfect), předminulý čas (past perfect) a předbudoucí čas (future perfect). Kromě toho se využívá při tvorbě trpného rodu (passive voice) a jako přídavné jméno.

Co to je příčestí minulé : Příčestí minulé (činné)

Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase. Končí na -l, -la, -lo, -li, -ly, -la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.

Kdy se pouziva příčestí minulé : Příčestí minulé se často používá pro tvoření složených časů, jako je předpřítomný čas (present perfect), předminulý čas (past perfect) a předbudoucí čas (future perfect). Kromě toho se využívá při tvorbě trpného rodu (passive voice) a jako přídavné jméno.

Jak poznat past continuous

Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.

Past Simple and Past Continuous Minulý čas prostý používáme pro děje a situace, které v minulosti proběhly a již skončili. Není zde kladen důraz na aktivitu či průběh. Minulý čas průběhový používáme pro děje, které již také skončily, ale v minulosti probíhaly a pro nás je čas, kdy probíhaly (aktivita) důležitý.Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.

Jak poznat past simple od Past Continuous : Past Simple and Past Continuous Minulý čas prostý používáme pro děje a situace, které v minulosti proběhly a již skončili. Není zde kladen důraz na aktivitu či průběh. Minulý čas průběhový používáme pro děje, které již také skončily, ale v minulosti probíhaly a pro nás je čas, kdy probíhaly (aktivita) důležitý.