Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.Dělí se dále na dva poddruhy.

• Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase. Kočka leze dírou.
• Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv. Kočka chce prolézt dírou.

Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)

Jak poznat přísudek Rozvity : Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Jak poznat přísudek slovesný jednoduchý

1) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ JEDNODUCHÝ:

1. SLOVESNÝM přísudkem je SLOVESO.
2. Sloveso PSÁT tedy použijeme ve větě jako přísudek: Marcel píše.
3. Přísudek PÍŠE je tvořen (pouze) jedním slovesem, proto je SLOVESNÝ jednoduchý.
4. Slovesným přísudkem jednoduchým je ale také ten, který obsahuje plnovýznamové sloveso (např.

Co je přísudek ve větě : Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.

Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.

Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Chceš [ty] kousek čokolády Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. V televizi dávali [oni] film.

Jak se určují větné členy

Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

1. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
2. Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
3. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
4. Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.Podmět rozvitý

1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.

Jak se vyznačuje podmět a přísudek : Kočka frnk na střechu. Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

Co je to přísudek slovesný : V češtině máme tři základní typy přísudku: slovesný – ten je vyjádřen slovesem (Petr četl, Dana zpívala, děti se učily) jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.)

Jak najít podmět a přísudek

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Základní větné členy

Představují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek. Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, coZákladní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Jak se pozná podmět : Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.