Antwort Jak se pozna přísudek slovesný? Weitere Antworten – Jak poznat ve větě přísudek
Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.Dělí se dále na dva poddruhy.
- Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase. Kočka leze dírou.
- Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv. Kočka chce prolézt dírou.
Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)
Jak poznat přísudek Rozvity : Přísudek rozvitý:
Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.
Jak poznat přísudek slovesný jednoduchý
1) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ JEDNODUCHÝ:
- SLOVESNÝM přísudkem je SLOVESO.
- Sloveso PSÁT tedy použijeme ve větě jako přísudek: Marcel píše.
- Přísudek PÍŠE je tvořen (pouze) jedním slovesem, proto je SLOVESNÝ jednoduchý.
- Slovesným přísudkem jednoduchým je ale také ten, který obsahuje plnovýznamové sloveso (např.
Co je přísudek ve větě : Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.
Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.
Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Chceš [ty] kousek čokolády Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. V televizi dávali [oni] film.
Jak se určují větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
- Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
- Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
- Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
- Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.Podmět rozvitý
- Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
- Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.
Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.
Jak se vyznačuje podmět a přísudek : Kočka frnk na střechu. Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.
Co je to přísudek slovesný : V češtině máme tři základní typy přísudku: slovesný – ten je vyjádřen slovesem (Petr četl, Dana zpívala, děti se učily) jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.)
Jak najít podmět a přísudek
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Základní větné členy
Představují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek. Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, coZákladní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).
Jak se pozná podmět : Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.