Epileptické záchvaty se u jejich dětí projevovaly křečemi končetin, vyvracením očí, silnou nevolností, ztrátou vědomí a někdy pádem na zem (viz Podoby epileptického záchvatu).Na jeho začátku nemocný často vykřikne, pokouše si jazyk, upadne. Je ztuhlý, nedýchá, zmodrá. Postupně se objevuje chrčivé dýchání, slinění a rytmické symetrické záškuby všemi končetinami. Na konci záchvatu se často pomočí a zůstává určitou dobu ochablý a v bezvědomí (resp.Záchvaty se nejčastěji objeví v průběhu prvního roku, v 70 % do 2 let od úrazu, možný je i pozdější začátek. Pokud se záchvat objeví hned v prvním týdnu po úrazu, neznamená to vždy, že se záchvaty budou opakovat později, a ani v tomto případě nemusí být dlouhodobá léčba podána.

Co spouští epileptický záchvat : Pro každého epileptika může být takovým spouštěčem něco jiného. Potíže může mimo jiné způsobit vynechání medikace, horečka, nepravidelná strava, hladovění, spánek, stres, alkohol, menstruační cyklus či reflexní reakce (blikající světlo, určitá hudba, náhlý hluk).

Jak poznat že přichází epileptický záchvat

Epilepsie se nemusí projevovat jen záchvaty. Poznáte ji i podle motorických, smyslových a psychických změn. Epileptik se potýká s mravenčením různých částí těla, zrakovými vjemy, výpadky zrakového pole, sluchovými a čichovými halucinacemi, závratěmi i psychotickým chováním.

Jak se dá zjistit epilepsie : Nejpoužívanějším vyšetřením je elektroencefalografie (EEG). Její princip spočívá ve snímání elektrických potenciálů, které vznikají činností nervových buněk.

Pro stanovení správné diagnózy epileptického záchvatu je zásadní zjistit tzv. objektivní anamnézu, tzn. zjistit od svědků okolnosti vzniku a průběh záchvatového stavu nebo poruchy vědomí. Abnormní epileptické výboje generované mozkovou kůrou lze většinou identifikovat pomocí elektroencefalografického vyšetření (EEG).

Je třeba se zcela vyvarovat alkoholu či jiným návykovým látkám, dodržovat pravidelný spánkový režim, nepřetěžovat se ani fyzicky. Právě nedostatek spánku či alkohol jsou spouštěči epileptických záchvatů.

Jak dlouho žije člověk s epilepsií

U dospělých s epilepsií je riziko úmrtí až třikrát vyšší než u běžné populace. Studie naznačují, že průměrná délka života může být kratší až o 10 let, pokud je příčina epilepsie známa.Epileptik nesmí vykonávat žádnou činnost, při které by při vzniku záchvatu mohl ohrozit sebe nebo své okolí. To znamená zákaz řízení motorových vozidel, zákaz práce na rizikových pracovištích, zákaz provozování rizikových sportů včetně plavání.Důležitým spouštěcím faktorem vzniku epileptických záchvatů u predisponovaných dětí jsou jakékoliv imunitní změny. Mohou to být například běžné infekční nemoci (neštovice, průjmová onemocnění, chřipka). Vznik epileptických záchvatů se však může projevit i po očkování.

Při epileptickém záchvatu seskupení nervových buněk vytváří nadměrné elektrické impulzy, které se nekontrolovaně šíří a ochromují normální činnost mozku. Postiženy mohou být smysly, hybnost, chování nebo vědomí. Záchvaty pozorované u epilepsie jsou způsobené problémy s elektrickou a chemickou aktivitou mozku.

Co se děje v mozku při epilepsií : U lidí s epilepsií jsou ale v mozku trvale přítomny neurony, které jsou k záchvatu náchylné. Příčinou může být genetická dispozice, jež způsobuje, že jsou nervové buňky dráždivější, ale epilepsie se může rozvinout i po úrazu nebo po cévní mozkové příhodě.