Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou různé. Nejčastěji jsou to: kdy, kde, jak, proč.❖ Příslovečné určení času (Puč) – ptáme se na něj otázkami Kdy Odkdy Dokdy Jak dlouhoPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiále modi)

V standardních mluvnicích je vnitřní klasifikace p.u.z. u jednotlivých autorů dosti různá, neboť se vždy opírá spíše o věcné významy, které lze odvodit na základě znalostí světa, k němuž věta referuje, než o významy jazykové.

Co rozvíjí doplněk : Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.

Jak se pozná doplněk

Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).

Co rozvíjí podmět : Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.

Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak

Nově si Pu rozšíříme o:

1. Míry (ptáme se: DO JAKÉ MÍRY JAK MOC NAKOLIK) – Pu mí.
2. Příčiny (ptáme se: PROČ – Z JAKÉHO DŮVODU NAČ
3. Účelu (ptáme se: ZA JAKÝM ÚČELEM Z JAKÉHO DŮVODU) – Pu úč.
4. Podmínky (ptáme se: ZA JAKÉ PODMÍNKY V JAKÉM PŘÍPADĚ) –
5. Přípustku (ptáme se: I PŘES CO NAVZDORY ČEMU) – Pu pří.

Jak zjistit doplnek

Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).Doplněk vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno jen za určitého děje, např. Děvčata běhala bosa. Nebo vlastnost, která se doplňku přisuzuje dějem, např. Honzu zvolili důvěrníkem.Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co

Co rozvíjí přísudek : Předmět (větný člen)

Předmět je rozvíjející větný člen. Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí.

Jak se ptame na PU míry : Ptáme se otázkami KDE (Bydlí v Praze.), ODKUD (Z okna se linula vůně.), KUDY (Běžte přes les.) KAM (Šel ke srubu.) PU míry – KOLIK, JAKOU MĚROU

Které vitamíny se nesmí užívat spolu

Které vitamíny nekombinovat

• Vitamíny A, D, E a K.
• Vitamín E a K.
• Železo a vápník.
• Vápník a hořčík.
• Multivitamin a vápník, draslík, zinek nebo hořčík.
• Zinek a měď
• Vitamín D3 a vitamín K2.
• Vitamíny skupiny B.

Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Jak poznat Rozvitý podmět : Podmět rozvitý

1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.