U sloves prozatím určujeme čtyři mluvnické významy (nejlépe v tomto pořadí): osobu, číslo, způsob a čas. Ve vyšších třídách se k nim přidá slovesný rod (činný a trpný), slovesný vid (dokonavý a nedokonavý) a také třída (1. -5.umime.to/B1C

• osoba (první, druhá, třetí)
• číslo (jednotné, množné)
• způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
• čas (minulý, přítomný, budoucí)
• rod (činný, trpný)
• vid (dokonavý, nedokonavý)
• třída a vzor.

Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).

Co se dá určit u sloves : U sloves se dá určit OSOBA, ČÍSLO a ČAS. INFINITIV je neurčitý tvar slovesa, nedá se určit ani osoba, ani, číslo ani čas. Většinou končí na -t ( někdy -ci, -ct), např.: jít, vařit, volat, péct, říci….

Jaké máme mluvnické kategorie

Mezi gramatické kategorie (mluvnické významy slov) patří především slovní druh, rod, pád, číslo, slovesný čas, osoba, způsob a v češtině také vid. Gramatické kategorie se v různých jazycích vyjadřují různým způsobem. V češtině se gramatické kategorie zpravidla vyjadřují různými tvary téhož slova.

Co je to mluvnický vzor : Vzor (paradigma) je slovo, které reprezentuje určitou ohýbací třídu při skloňování nebo časování slov stejného typu. Přiřazení ke vzoru je ve flektivních jazycích morfologickou kategorií především sloves a jmen.

Stejně jako podstatná jména dělíme nejdříve na rody a poté na vzory i slovesa dělíme v rámci tříd na vzory. Nejjednodušší je v tomto ohledu 5. třída, která má pouze jeden vzor, a to dělá. U dalších tříd rozhodují o příslušnosti ke vzoru nejčastěji tvary přítomného času a tvary minulého času.

umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
2. pád	genitiv	Koho Čeho
3. pád	dativ	Komu Čemu
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme

Jak se určuje rod činný a trpný

Rod činný vyjadřuje skutečnost, že činnost provádí aktivně podmět (např. Maruška si hraje.). Rod trpný vyjadřuje skutečnost, že se podmět do činnosti aktivně nezapojuje, ale její pouze zasažen (např. Dům byl postaven.Snadno vid poznáte, pokud si sloveso řeknete ve správném infinitivu a před něj vložíte sloveso bude (budu). Pokud to lze říct je sloveso NEDOKONAVÉ. Pokud to nelze říct, jde o sloveso DOKONAVÉ.Mezi gramatické kategorie (mluvnické významy slov) patří především slovní druh, rod, pád, číslo, slovesný čas, osoba, způsob a v češtině také vid. Gramatické kategorie se v různých jazycích vyjadřují různým způsobem. V češtině se gramatické kategorie zpravidla vyjadřují různými tvary téhož slova.

V češtině rozlišujeme 7 pádů:

• pád. nominativ. Kdo Co Pracuje jako dělník.
• pád. genitiv. Koho Čeho Cesta vedla z města.
• pád. dativ. Komu Čemu Navzdory počasí přišel včas.
• pád. akuzativ. Koho Co Viděl lupiče krást.
• pád. vokativ. Oslovujeme, voláme. Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji.
• pád. lokál. O kom O čem
• pád.

Jak se určuje vzor : Jak poznáme, který vzor použít

• Určíme rod podstatného jména.
• Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
• Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
• Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Jaký vzor je mrkev :

Vzor píseň je vzor měkký tvrdý smíšený nelze ho zařadit	Tvar „větvemi“ je: 6. p. č. mn. 7. p. č. j. 7. p. č. mn. 2. p. č. mn.
Tvar slova mrkev v 6. p. č. mn. bude: mrkve mrkvemi mrkvích mrkvi	Které slovo se neskloňuje podle vzoru píseň labutě škeble kaluže povodeň

Co je třída u sloves

Soubor formálních vlastností, na jejichž základě se rozdělují česká slovesa, resp. jednoduché slovesné tvary.

Vzory dělíme podle hlásky před koncovkou -e na tvrdé (nese, bere) a měkké (maže, peče, umře).Gramatika v komunikační situaci aneb Výuka pádů prakticky. Nemá smysl, abychom studentům vysvětlili, že akuzativ je čtvrtý pád, ptáme se na něj otázkou koho, co, a napsali na tabuli přehled koncovek.

Jak se naučit Pádové otázky : Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.