Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1.Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. V pasivních větách může předmět představovat i původce děje.

Jak se ptát na větné členy : Větné členy

• Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.
• Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.

Jak rozeznat předmět od Prislovecneho urceni

Syntaktická závislost p.u. na jiném výrazu se tedy – na rozdíl od předmětu – nevyjadřuje morfologicky (ani ↗rekcí ani ↗shodou), proto mohou p.u. – a předmět nikoli – vyjadřovat ↗příslovce, která jsou neohebný slovní druh, a rysy rodu, čísla ani pádu nemohou vyjádřit: číst Předmět[jménoromán // přísl.ø] P.U.[jménocelý …

Na čem závisí doplněk : Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.

Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).

Jak poznat předmět a přívlastek

Na přívlastek se ptáme otázkami: Jaký Který Čí. Je nejčastěji vyjádřen přídavným jménem (moudrý pán), zájmenem (naše teta), číslovkou (pátý žák), podstatným jménem (úpravy stránky) a dalšími. Předmět je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo slovesném přídavném jménu.Direct object (přímý předmět) je ten, komu se něco děje, komu sloveso něco „dělá“. Nejčastěji ho dáváme přímo za sloveso a není před ním žádná předložka.Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou různé. Nejčastěji jsou to: kdy, kde, jak, proč.

Předmět (latinsky objekt) je řazen mezi rozvíjející větné členy (společně s přívlastkem, příslovečným určením a doplňkem). To znamená, že blíže rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek.

Jak zjistit doplněk : Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).

Jak najít ve větě doplněk : Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Co je doplněk příklady

➢ Většinou se pojí se spojovacím výrazem: jako (jako učitel), coby (coby nejchytřejší), za (za vedoucího) ➢ Ve většině případů stojí doplněk na konci věty. Například: Chlapci běhali bosi.

b) Přívlastek neshodný

Přívlastek, který se neshoduje s podstatným jménem v rodě, čísle, pádě. Bývá vyjádřen nejčastěji podstatným jménem (hlavně ve 2. pádě). Zpravidla stojí ZA podstatným jménem, které rozvíjí.Indirect object (nepřímý předmět) je pak něco či někdo, pro koho byla daná akce vykonávána, komu či čemu byla činnost určena.

Jak se ptáme na doplněk : Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co