Druhy příslovcí

druh příslovce	ptáme se otázkami	příklady
času	Kdy Odkdy Dokdy	večer, ráno, včera, vloni, stále, občas
způsobu	Jak	vesele, hezky, pomalu, pešky, takto
míry	Jakou měrou	velmi, moc, málo, kolik, zcela, úplně
příčiny	Proč	navzdory, proto, úmyslně

míry (odpovídají na otázky: jak moc, do jaké míry)Příslovečné spřežky vznikají spojením předložky a podstatného jména, přídavného jména, zájmena nebo příslovce. Příslovečné spřežky vždy píšeme dohromady jako jedno slovo. Ve větě vystupují (ptáme se na ně) jako příslovce.

Na jaké otázky odpovídají příslovce : Příslovce vyjadřují podobné významy jako spojení předložky a podstatného jména. Odpovídají na otázky kdy, kde, kam, proč, jak dlouho atd.

Jak se ptame na příslovečné určení podminky

Nově si Pu rozšíříme o:

1. Míry (ptáme se: DO JAKÉ MÍRY JAK MOC NAKOLIK) – Pu mí.
2. Příčiny (ptáme se: PROČ – Z JAKÉHO DŮVODU NAČ
3. Účelu (ptáme se: ZA JAKÝM ÚČELEM Z JAKÉHO DŮVODU) – Pu úč.
4. Podmínky (ptáme se: ZA JAKÉ PODMÍNKY V JAKÉM PŘÍPADĚ) –
5. Přípustku (ptáme se: I PŘES CO NAVZDORY ČEMU) – Pu pří.

Jak se ptame na Puc : ❖ Příslovečné určení způsobu (Puz) – ptáme se na něj otázkami Jak Jakým způsobem (Kdy) (Jak) (Kudy) (Kam)

Příslovečné určení příčiny

Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE Skupina se dále dělí do několika podskupin: PU příčiny – v užším smyslu – PROČ, příčina předchází (Třásla se zimou. Trpěl angínami.)

příslovce určují místo (kde kam), čas (kdy), způsob (jak), míru (jak moc) nebo příčinu (proč)

Co dělají příslovce

Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů.

Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou různé. Nejčastěji jsou to: kdy, kde, jak, proč.

Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak

Jak se naucit příslovečné určení : Na statická se ptáme otázkou KDE (Bydlí v Praze.) Na dynamická ODKUD (Z okna se linula vůně.), KUDY (Běžte přes les.) Kam (Šel ke srubu.) K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.

Jak se ptame na PU priciny : Příslovečné určení příčiny

Označuje příčinnou souvislost dvou dějů. Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE Skupina se dále dělí do několika podskupin: PU příčiny – v užším smyslu – PROČ, příčina předchází (Třásla se zimou.

Jak se ptáme na příslovečné určení podminky

Nově si Pu rozšíříme o:

• Míry (ptáme se: DO JAKÉ MÍRY JAK MOC NAKOLIK) – Pu mí.
• Příčiny (ptáme se: PROČ – Z JAKÉHO DŮVODU NAČ
• Účelu (ptáme se: ZA JAKÝM ÚČELEM Z JAKÉHO DŮVODU) – Pu úč.
• Podmínky (ptáme se: ZA JAKÉ PODMÍNKY V JAKÉM PŘÍPADĚ) –
• Přípustku (ptáme se: I PŘES CO NAVZDORY ČEMU) – Pu pří.

Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností.ZOPAKUJME SI: – příslovce odvozená od přídavných jmen se stupňují, zájmenná příslovce se nestupňují (kde, kam, někde apod.) – příslovce mají stejně jako přídavná jména tři stupně – první, druhý a třetí – například: hustý hustě – hustěji – nejhustěji Doplň tabulku, nezapomeň na nepravidelná příslovce.

Co jsou příslovce příklady : Může být také sponou přísudku (je mu smutno) nebo přívlastkem neshodným (kotoul letmo). Příslovce je nejčastěji odvozováno od přídavných jmen (malý – málo, rychlý – rychle, častý – často). Mnoho z příslovcí jsou ustrnulé tvary nebo původní spřežky.