❖ Příslovečné určení způsobu (Puz) – ptáme se na něj otázkami Jak Jakým způsobem (Kdy) (Jak) (Kudy) (Kam)Na statická se ptáme otázkou KDE (Bydlí v Praze.) Na dynamická ODKUD (Z okna se linula vůně.), KUDY (Běžte přes les.) Kam (Šel ke srubu.) K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.Větné členy

• Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.
• Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.

Jak se zeptat na předmět : Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta

Jak se ptame na PU priciny

Příslovečné určení příčiny (PU příčiny)

Ptáme se: Proč, z jaké příčiny, z jakého důvodu

Jak se ptáme na PU podmínky : Nově si Pu rozšíříme o:

• Míry (ptáme se: DO JAKÉ MÍRY JAK MOC NAKOLIK) – Pu mí.
• Příčiny (ptáme se: PROČ – Z JAKÉHO DŮVODU NAČ
• Účelu (ptáme se: ZA JAKÝM ÚČELEM Z JAKÉHO DŮVODU) – Pu úč.
• Podmínky (ptáme se: ZA JAKÉ PODMÍNKY V JAKÉM PŘÍPADĚ) –
• Přípustku (ptáme se: I PŘES CO NAVZDORY ČEMU) – Pu pří.

příslovečné určení času: otázky kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často

Holý větný člen je obvykle tvořen jedním slovem, které může být navázáno předložkou nebo sponou. Rozvitý (rozvinutý) větný člen je tvořen holým větným členem a všemi dalšími větnými členy, které holý větný člen postupně nebo souřadně dále rozvíjejí.

Jak se ptáme na doplněk

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako coJak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).Jak už jsme si řekli, předmět rozvíjí přísudek dané věty. Nejčastěji tedy závisí na slovesu (jak jsme se přesvědčili v příkladových větách), někdy ale může být řízen také přídavným jménem (pokud rozvíjí slovesně-jmenný přísudek), například Taška je plná knih.

Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.

Jak se ptát na doplněk : Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Kolik je větných členů : V češtině rozlišujeme následující větné členy:

• podmět.
• přísudek.
• přívlastek.
• předmět.
• příslovečné určení
• doplněk.

Na čem závisí doplněk

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Co znamená zkratka pum : PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy