Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍNěkdy pomůže nejdříve určit, zda je dané slovo ohebné, nebo ne a podle toho pak vybírat z příslušných slovních druhů. Cvik je polovina úspěchu – zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky.V češtině rozlišujeme následujících 10 slovních druhů:

• podstatná jména (Substantiva)
• přídavná jména (Adjektiva)
• zájmena (Pronomina)
• číslovky (Numeralia)
• slovesa (Verba)
• příslovce (Adverbia)
• předložky (Prepozice)
• spojky (Konjunkce)

Co je to za slovní druh všechny : Slova náš, nám, je, všechny, ho, který, se, takové řadíme mezi zájmena. Při určování slovních druhů musíme vždy přihlížet k významu a úloze slov v dané větě.

Jak se ptáme na předložky

Ptáme-li se otázkou KAM, jako například do města, do školy, na stůl apod. , pak se nám pojí předložka se 4. pádem. Ptáme-li se otázkou KDE, jako na příklad ve městtě, ve škole, na stole apod.

Jak se ptáme na příslovce : Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů.

Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).

9 tipů jak se efektivně učit

1. Zjistěte, jak nejlépe vstřebáváte informace.
2. Najděte si klidné a soustředěné místo, kde se vám dobře učí
3. Procvičujte vybavení informací bez pomoci textu.
4. Střídejte čtení a opakování nahlas.
5. Využijte alternativní zábavné zdroje informací
6. Opakujte si látku v intervalech a střídejte témata.

Tipy k určování slovních druhů

Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.

Jak spravne urcit slovní druhy

Tipy k určování slovních druhů

Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např.Předložky stojí vždy před nějakým podstatným jménem, jsou s ním ve spojení. S tímto jménem vždy vyjadřují nějaký vztah, například kde něco je (na zahradě), kdy se něco stane (za chvíli) a podobně. Někdy může mezi předložku a podstatné jméno vstoupit jiné slovo, předložka je ale i tak spojena s podstatným jménem.

Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k , u) a sekundární (též nepůvodní, např. kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.

Jak se ptám na přídavná jména : Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí

Kolik hodin denně se učit : Optimální doba učení bez přestávky je zhruba hodina. Někteří z nás se dokážou soustředit i delší dobu. Můžete si vyzkoušet pozorovat sami na sobě, kdy vám začínají odlétat myšlenky od učení, a začnete přemýšlet nad tím, co byste ještě měli udělat, kam byste měli zajít a co byste měli vymyslet.

Kdy je nejlepší čas se učit

Studie mají tendenci se shodnout, že nejlepší denní čas pro učení je poledne. Vědci se však již neshodnou na tom, co je poledne. Jedním z nejvíce opakovaných odhadů je fakt, že existují dvě optimální doby: od 10:00 do 14:00 a pak od 16:00 do 22:00, s obdobím únavy uprostřed.

8. Spojky – spojují slova nebo věty (např. a, ale, aby, nebo, protože…).Neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. 6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností (včera, tady, komů, zeleně). 7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo).

Co je nikdy za slovní druh : Zájmenná příslovce:

tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.