Rozmnožování Jako všichni ptakořitní ptakopysk nerodí živá mláďata, ale snáší vejce v hnízdě. Reprodukční schopnost nabývají samci zhruba ve dvou letech věku. Ptakopysčí samice snáší během pozdní zimy či začátkem léta několik blanitých vajec (obvykle dva až tři kusy), dlouhých 15-18 milimetrů.Ptakopysk je výtečný plavec a většinu času tráví ve vodě. Když plave, od ostatních australských savců ho lze rozeznat podle toho, že nad hladinou nejsou vidět uši. Při plavání má oči pevně zavřené a plně se spoléhá na zbylé smysly.Mláďata ovšem nesají mléko z bradavek samice, jak je u savců běžné, ptakopysk je nemá. Samice mléko vylučuje pomocí kožních záhybů na své kůži, což v praxi vypadá tak, že samice leží na zádech a mláďata sají mléko ze záhybů jejího břicha.

Jak se mnozi klokani : Klokanovití jsou podobně jako většina savců živorodí. Oproti samicím placentálních savců, které mají jednu dělohu a pochvu, mají samice klokanů zdvojený systém se dvěma dělohami, každá s vlastní boční pochvou – vagínou. Mládě při porodu prochází odděleným středním porodným kanálem (centrální vagínou).

Jak je ptakopysk Jedovaty

Samci ptakopysků mají na zadních končetinách dlouhé ostruhy, do kterých ústí jedové žlázy. Tyto zbraně využívají především v půtkách s jinými samci, během kterých si hájí své teritorium. Jed je pro malá zvířata smrtelný a u člověka vyvolává dlouho přetrvávající intenzivní bolest a otoky.

Co dělá ptakopysk : Ptakopysk dorůstá až sedmdesáti centimetrů a jeho domovem je Austrálie a Tasmánie. Žije v okolí vodních toků a jezer a živí se červy a malými živočichy. Hloubí si až dvacetimetrové nory, v nichž samice kladou vajíčka. Dožívá se až šestnácti let.

Pod vodou vydrží až pět minut. Potravu, kterou sbírá ze dna řeky, ukládá do lícních vaků. Na hladině nebo na břehu rozmělní kořist pomocí rohovitých destiček. Pokud neshání potravu, tráví většinu času v noře na břehu řeky, potoka nebo rybníka.

Třída	Savci (Mammalia)
Biotop	poušť a polopoušť, travnaté území (suchá otevřená krajina, křoviny, okraje lesů)
Potrava	části rostlin (různé části rostlin, hlavně tráva a výhonky)
Rozměry	délka těla 80–160 cm, délka ocasu 70–120 cm, hmotnost 20–85 kg
Rozmnožování	březost 32-34 dny, počet mláďat 1

Jak dlouho trvá březost u klokana

Typické jsou poměrně dlouhé ušní boltce. Samice je březí 30 dní a rodí 1 mládě.Patří mezi největší druhy klokanů, velcí samci mohou dosahovat výšky přes 160 cm a hmotnosti 50 – 90 kg, samice jsou podstatně menší, obvykle váží 20-40 kg. Při útěku dokáže vyvinout rychlost až 48 km/h, může skákat 2 – 3 m vysoko a 8 – 9 m daleko.Samice klokanů mohou zabřeznout v kteroukoliv roční dobu. Rodí nedovyvinuté mládě, které je slepé, holé, se zakrnělými končetinami. Přesto se samo dokáže dostat do vaku matky, kde přichycené ke struku saje mléko a vyvíjí se dalších 187–227 dní. Mláďata po vylezení z vaku zůstávají s matkou delší čas než u jiných druhů.

Až 10 metrů do dálky a 3 metry do výšky doskočí klokaní rekordmani. Co se týče rychlosti a vytrvalosti pohybu, klokani směle konkurují jiným vyhlášeným běžcům. Rozhodně to nejsou nemotorná zvířata.

Jak daleko dokaze skocit klokan : Při útěku dokáže vyvinout rychlost až 48 km/h, může skákat 2 – 3 m vysoko a 8 – 9 m daleko.

Co dělá klokan za zvuk : Zvuky klokanů

Mohou připomínat hekání, kašlání či štěkání.

Jak dlouho se dožívá klokan

Průměrná délka života klokana rudého ve volné přírodě je 12 až 18 let, v zoologických zahradách se dožívá i 25 let.

Třída	Savci (Mammalia)
Rozšíření	Austrálie
Biotop	travnaté území (savany, křovinaté buše, pastviny i lesy)
Potrava	části rostlin (tráva, byliny, keře)
Rozměry	délka těla: 100–120 cm, délka ocasu: 84–110 cm, hmotnost: samice 25–40 kg, samec 50–75 kg

Až 10 metrů do dálky a 3 metry do výšky doskočí klokaní rekordmani. Co se týče rychlosti a vytrvalosti pohybu, klokani směle konkurují jiným vyhlášeným běžcům. Rozhodně to nejsou nemotorná zvířata.

Kolik skočí klokan : Při útěku dokáže vyvinout rychlost až 48 km/h, může skákat 2 – 3 m vysoko a 8 – 9 m daleko. Jeho název nevznikl podle rezavě zbarvené srsti, ale podle rudého výměšku žláz, který si samci roztírají na hrudi.