Samhain byl pro Kelty jedním z nejvýznamnějších svátků – začíná temná polovina roku. Podzimní rozloučení s přírodou, příprava na zimu…. a závoj mezi světem živých a mrtvých se poodhrnuje. Věřilo se, že právě v tuto noc mohou mít mrtví jediný den v roce hmotné tělo.V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Samhain byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí.Na noc z 31. října na 1. listopadu připadá jeden z nejdůležitějších keltských svátků – Samhain.Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji řečeno první tři týdny tohoto měsíce. Samhain je spojený s ohněm, očistnými rituály a oslavou příchodu nového roku.

Jak oslavit Dušičky : Historie a tradice Svátku zesnulých

Historie Dušiček sahá až do středověku, kdy se začaly slavit jako památka na zesnulé blízké. Tradičně se v tento den navštěvují hřbitovy, zapalují svíčky a kladou se květiny a věnce na hroby. Je to doba, kdy lidé vzpomínají a uctívají památku svých předků.

Jak se vyslovuje Samhain

Samhain ([sa:win]; ze staroirského samain) je název keltského svátku, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji řečeno první tři týdny tohoto měsíce.

Kdy žili na našem území Keltové : Přibližně 400 let před Kristem se na území Čech usadili Keltové, kterým vděčíme za kalhoty nebo dopravní předpisy.

Keltové žili v kulatých domech s doškovou střechou. Materiál zdí se lišil podle oblasti, kde Keltové žili. Zdi byly tvořené ze zapleteného dřeva, slámy a bahna nebo také z kamení spojeného jílem. Uprostřed domu bylo ohniště a kouř unikal otvorem ve střeše.

Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu se svět živých prolíná se světem zemřelých. Dnes 2. listopadu na Dušičky chodíme na hřbitovy, zdobíme hroby svých blízkých věnci a květinami, zapalujeme svíčky a vzpomínáme.

Co na hrob na Dušičky

Jako dušičková dekorace hrobu se kromě jehličnanů hodí také stálezelené keře, jako je mahon či buxus. Z dalších stále zelených keřů můžete využít také bobkovišeň. Jejich listy mají neobvyklý tvar a sytou barvu, kterou si zachovávají po velmi dlouhou dobu. Využít můžete také dlouhé úponky popínavého břečťanu.Nejznámější keltské svátky byly čtyři, a to Samhain, Imbolc, Beltain a Lughnasad. Právě nyní klepe na dveře Beltain, svátek jara, tepla, ohně a života, který podobně jako Samhain smazává hranice mezi naším světem a světem mrtvých.Název tohoto svátku vznikl zkrácením skotského All Hallow´s Eve, který se odehrával v předvečer svátku Všech svatých 31. října. Na tento den vždy připadala dlouhá vigilie, během které se vzpomínalo na zemřelé mučedníky a světce, modlilo se k nim a přinášely se jim dary.

Byla to cesta, která spojovala severní a jižní Evropu. Putovali po ní obchodníci, kteří převáželi nejen jantar, ale také kožešiny, látky nebo sůl či med. Jeden z keltských kmenů, který obýval naše území, se jmenoval Bójové.

Jak se říká Keltům na našem území : Keltům vděčíme v první řadě za své jméno. Na území dnešních Čech žil 400 let před naším letopočtem jeden ze šedesáti keltských kmenů – Bójové, kteří své území pojmenovali Boiohaemum, neboli Bohemia.

Jak bydleli Keltové : Typickým obydlím pro Kelty byly zahloubené domy se stanovou střechou z rákosu. Termín polozemnice znamená zahloubené stavby obdélníkového nebo čtvercového tvaru s rovným dnem. Jde o nejčetnější typ obytného domu v době laténské.

Kde žili Keltové v Čechách

Keltské oppidum České Lhotice

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Netkaná textilie je nepostradatelný pomocník i při péči o hrob. Je vhodná na hroby s vysázenými květinami či pod okrasné kamínky nebo mulčovací kůru. Zamezuje výparu vody z půdy, je UV stabilní a pohlcuje sluneční záření, díky tomu má dlouhou životnost a ochrání květiny před nepříznivými klimatickými vlivy.Jako dušičková dekorace hrobu se kromě jehličnanů hodí také stálezelené keře, jako je mahon či buxus. Z dalších stále zelených keřů můžete využít také bobkovišeň. Jejich listy mají neobvyklý tvar a sytou barvu, kterou si zachovávají po velmi dlouhou dobu. Využít můžete také dlouhé úponky popínavého břečťanu.

Kolik květin se dává na hrob : Počet květin na pohřeb má být podle pověr vždy sudý. Říká se, že sudý počet květin má zahnat osamělost mrtvých, kterým chybí spřízněná duše do páru. Lichý počet květin, konkrétně jednu bílou růži, nosíme na pohřeb mladého člověka jako symbol mladého života, který vyhasl příliš brzy.