V České republice a na Slovensku je běžnou tradicí pomlázka a pomlázkování. Muži pomlázejí ženy a dívky, aby je ochránili před nemocemi a přinášeli jim štěstí a zdraví na celý rok. Dalším zvykem je koledování a zdobení vajec. V Evropě existuje mnoho tradic, jako je zdobení kraslic, stavění betlémů a procesí.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich název se odvozuje od Velké noci. To je ona tajemná noc ze soboty na neděli, kdy došlo k Ježíšově vzkříšení.

Co se děje na velikonoční neděli : Boží hod velikonoční (neděle)

Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tato noc byla označována za „velkou“, odtud vznikl název Velikonoce. V tento den se jedly tradiční velikonoční jídla jako vejce, mazance, beránci, chleby a pilo se víno. Jedlo se také maso.

Jak probíhají Velikonoce v Česku

Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje.

Co se nesmí na velikonoční sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.

Co se nesmí dělat na velikonoční sobotu

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).

Důležitý je symbol křesťanského kříže. Kristus byl ukřižován na Velký pátek a obětoval se za duše věřících křesťanů. Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem, v tento den Kristus vstal z mrtvých a přinesl naději a příslib nového života všem křesťanům.

Co se dělá na Bílou sobotu v kostele : Na Bílou sobotu si připomínají křesťané den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Obvykle se u "Božího hrobu" (místo v kostele, kde je položena socha Ježíše) střídají věřící v hlídání Božího hrobu a v tichu rozjímají. Bílá sobota končí západem slunce a pak už nastupuje Velikonoční vigilie.

Kdy by se nemělo prát prádlo : Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Co se nesmí delat na Velký pátek

V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Bílá sobota byl čas bohatší hostiny. Pekly se mazance, bochánky a věnce. Oproti dnešní době se však nesladily cukrem, ale používala se sladká smetana a mazanec se plnil tvarohem a namáčel se do vína. K obědu se podávala polévka z čerstvých bylinek a jako hlavní chod nádivka a klobásky.Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Zatímco v minulosti nesměla vstát hospodyně od stolu, dnes může obsluhovat ostatní právě pouze ten, který jídlo připravuje. Pokud vstane někdo jiný, říká se, že příští rok u Štědrovečerní večeře nebude.

Co se smí a nesmí dělat na Zelený čtvrtek : O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.