Úplně první hrady byly zbudovány ze dřeva, ale v polovině 13. století už se běžně stavělo z kamene. Vůbec nejstarším kamenným hradem u nás, je Přimda, vystavěná začátkem 12. století.Typicky je tvořen čtverhrannou obytnou věží obehnanou hradbou, ale výjimečně se může celý hrad skládat pouze z věže bez opevnění (Kunžvart). V rozvinutější podobě může být věž doplněna dalšími stavbami (Kozí hrádek).Největším luxusem ve středověku však bylo soukromí a teplo. Soukromí neměli obyvatelé hradu o nic více, než lidé na venkově. Hradní pán žil se svojí rodinou často v jedné místnosti, popřípadě dvou, kdy žena a děti měly teplotně příznivější, dřevem zateplenou místnost, a muž místnost sousedící.

Kdo žil na hradě : století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.

Kdo stavěl hrady

století. Ale jestli si myslíte, že hrad si dříve mohl postavit každý, kdo na něj měl peníze, tak to se mýlíte. Hrad si mohl postavit jen člověk s určitým společenským postavením, tedy šlechtic. A navíc musel mít povolení od panovníka.

Kdo nechal postavit hrad Bezděz : Nejspíše v 60. letech 13. století český král Přemysl Otakar II. využil dominantního vrchu nad starším dvorcem a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad na obranu obchodní cesty a proti rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů.

V první třetině 20. století napočítali zvědavci věží kolem 400. V současné době odhaduje jejich počet Pražská informační služba na 500.

Osazenstvo hradu však obvykle nemělo více jak tři desítky lidí. Ozbrojenců měl i bohatý pán často méně než tucet. Jejich rodiny žily v podhradí nebo v blízkých vesnicích. Také většina služebníků za prací na hrad pouze docházela a nebydlela zde.

Co jedli Češi ve středověku

Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.Od 10. století byl Pražský hrad nejen sídlem hlavy státu, knížete a později krále, ale také nejvyššího představitele církve, pražského biskupa. Také první klášter v Čechách byl založen na Pražském hradě, při kostele svatého Jiří pro řeholi benediktýnek.Podle archeologických průzkumů a nejstarších písemných pramenů se soudí, že Pražský hrad založil kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z hlíny a kamení. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie.

1344 na místě původní románské rotundy. Stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až v r. 1929. V jejím impozantním interiéru se nachází mj.

Jak dlouho se stavěl Bezděz : Bezděz (hrad)

Bezděz
Výstavba	1264–1278
Stavebník	Přemysl Otakar II.
Další majitelé	Přemyslovci Lucemburkové Berkové z Dubé páni z Michalovic Smiřičtí ze Smiřic páni z Cimburka Lobkovicové Vartenberkové Valdštejnové emauzský klášter
Současný majitel	Česká republika

Kdo byl vězněn na hradě Bezděz : Přemysl Otakar se ze svého nádherného hradu neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se stal Bezděz nedobrovolným vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého introvertního Václava, budoucího krále. Oba tajně na hrad přesunul v únoru roku 1279 poručník Ota Braniborský.

Který hrad je největší

Byl založen pravděpodobně již někdy kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším užívaným hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m² a je také zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Od 10. století byl Pražský hrad nejen sídlem hlavy státu, knížete a později krále, ale také nejvyššího představitele církve, pražského biskupa. Také první klášter v Čechách byl založen na Pražském hradě, při kostele svatého Jiří pro řeholi benediktýnek.Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad se svou plochou téměř 70 000 m² největším souvislým hradním komplexem na světě. Součástí komplexu je katedrála sv. Víta, největší chrám v zemi a hrobka českých králů.

Jak jedli ve středověku : Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.