V atmosféře často dochází k výstupným pohybům, které jsou schopny kapky až do určité velikosti ve vzduchu udržet. Teprve, když kapky a ledové krystalky vzrostou nad tuto mez, začnou vypadávat k zemi. Ledové krystalky přitom v teplejším vzduchu blíže k zemskému povrchu tají, mění se na dešťové kapky a vzniká déšť.Déšť hraje hlavní roli v hydrologickém cyklu, ve kterém je voda vypařená z oceánů přenášena nad jejich jiné části a nad pevninu, kde kondenzuje. Tak vznikají oblaky, z nichž vypadávají srážky v podobě deště. Tento cyklus uzavírají řeky, které odvádějí dešťovou vodu zpět do moří a oceánů.Dešťová voda obsahuje pohlcený kyslík, dusík, oxid uhličitý, amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, pyl, bakterie a další nečistoty, se kterými se dešťové kapky setkaly při průchodu atmosférou.

Čím se měří déšť : Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf.

Kolik srážek je hodně

Slabý déšť – 1 až 4 mm/h. Déšť – 5 až 10 mm/h. Silný déšť – 11 až 15 mm/h. Velmi silný déšť (slejvák) – 16 mm/h až 50 mm/h.

Jak se anglicky řekne déšť : déšť

kyselý	kyselý déšť acid rain
heavy	heavy rain / snowfall hustý déšť / silné sněžení
rain	heavy rain silný déšť , liják
rainy	rainy season období dešťů
look	It looks like rain . Vypadá to na déšť .

Nejvíce u nás prší v létě (červen a červenec), nejmíň pak v zimních měsících (leden a únor), a to převážně na horách v podobě sněhových srážek. Ty ocení hlavně lyžaři v Krkonoších, Krušných horách, i na Šumavě.

Kyselý déšť vzniká reakcemi oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOX) v atmosféře s vodou, kyslíkem a dalšími chemickými látkami za vzniku kyseliny sírové a dusičné. Tyto kyseliny pak snižují pH (okyselují) srážkové vody a spolu se srážkami dopadají na zemský povrch (tzv. mokrá depozice).

Co jsou kyselé deste a jak vznikaji

Jedná se dešťové srážky, které obsahují vodu s pH nižším než 5,6 a obsahují tedy vyšší koncentraci kyselin. Přirozený zemský déšť má obvykle pH v rozmezí 5,6–6. Nejčastějším zdrojem kyselých dešťů jsou kyseliny sírové a dusičné, které vznikají v atmosféře fotochemickou reakcí z oxidu siřičitého a oxidu dusíku.Slabý déšť – 1 až 4 mm/h. Déšť – 5 až 10 mm/h. Silný déšť – 11 až 15 mm/h. Velmi silný déšť (slejvák) – 16 mm/h až 50 mm/h.Množství srážek se měří v milimetrech za určitý časový úsek, například za 24 hodin. Přičemž 1 milimetr srážek představuje množství 1 litru vody spadlé na 1 metr čtvereční.

Intenzita srážek se měří v milimetrech vody napršených za hodinu: velmi slabá intenzita je neměřitelným množstvím, slabá značí úhrn 0,1-2,5 mm, mírná 2,6-8 mm, silná 8-40 mm, velmi silná více než 40 mm. "Velmi silné srážky jsou známé jako přívalové deště," doplňuje alternativní a často používaný název Dvořák.

Kolik je 6 mm srážek : Z intenzity pak lze snadno odvodit, jak moc vlastně prší: Velmi slabý déšť – 0,25 mm/h. Slabý déšť – 1 až 4 mm/h. Déšť – 5 až 10 mm/h.

Jak se anglicky píše Česko : Oficiální úřední název České republiky je the Czech republic. Už delší dobu oficiálně existuje i jednoslovný výraz, tedy přesný překlad slova Česko a to je Czechia.

Co znamená česky anglické Spruce

smrk, vyšňořený, úhledný jsou nejlepší překlady "spruce“ do čeština.

Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm.Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.

Co dělá kyselý déšť : Voda s vyšším obsahem kyselin je zároveň nebezpečná pro životní prostředí i pro člověka kvůli vysokým obsahům toxických iontů a schopností mobilizovat těžké kovy obsažené v půdách. Ve vodě s pH nižším než 4,5 například nepřežijí žádné ryby.