Pokud se mi koncovka přídavného jména mění, jedná se o přídavné jméno tvrdé, ke kterému náleží vzor mladý. Pokud se koncovka přídavného jména nemění, jedná se o přídavné jméno měkké a pracujeme se vzorem jarní. ten bílý, ta bílá, to bílé – koncovka přídavného jména se mění (podobně jako ten mladý, ta mladá, to mladé).Vzor jarní

Jde o měkký vzor, skloňujeme podle něj tedy měkká přídavná jména. Ta poznáme podle měkkého zakončení v 1. pádu jednotného čísla mužského rodu na -ží (boží), -ší (kratší), -čí (dračí), -ří (zubří), -dí (medvědí), -ní (polní), -cí (hrací).Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Jak se určuje otcův a matčin : Pokud přídavné jméno končí v 1. pádě jednotného čísla na -ův,-ova,-ovo, (ten otcův, ta otcova, to otcovo), je to vzor otcův. Pokud přídavné jméno končí v 1. pádě jednotného čísla na -in,-ina,-ino (ten matčin, ta matčina, to matčino), je to vzor matčin.

Kdy se pouziva vzor jarni

Vzor jarní

To jsou ta, jejichž tvar zůstává ve všech rodech stejný – jarní déšť, jarní zelenina, jarní slunce. Tento vzor je, co se pravopisu týče, velice jednoduchý. Vždy, když se přídavné jméno skloňuje podle vzoru jarní, píšeme na konci jména „i“.

Jak se skloňuje mladý : skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
akuzativ	mladého	mladé
vokativ	mladý	mladí
lokál	mladém	mladých
instrumentál	mladým	mladými

Příklad postupu určení správné koncovky:

Určete, jaké i / y se píše ve větě: Sousedov-i/-y děti běhaly po zahradě. Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.

pokud je jméno jiného rodu, nebo je neživotné, nebo je v jiném pádu, pak píšeme –ovy s tvrdým y (např. Viděl Vaškovy kamarády – koho co, 4. pád). Toto pravidlo platí rovněž při obráceném slovosledu, takže píšeme manželé Soukupovi, děti Kvapilovy, viděl manžele Soukupovy.

Jak se určují druhy u přídavných jmen

Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍ Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský. U přídavných jmen rozlišujeme tři druhy: tvrdá (mladý, velký, hedvábný)Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či jinak vymezují jejich význam. Skloňují se. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i doplňkem či jmennou částí přísudku. Určují se u nich mluvnické katerogie pádu, čísla a rodu a dále vzor.Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj. Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
akuzativ	mysl	mysli
vokativ	mysl	mysli
lokál	mysli	myslích
instrumentál	myslí	myslemi

Jak se skloňuje sůl : skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
akuzativ	sůl	soli
vokativ	soli	soli
lokál	soli	solích
instrumentál	solí	solemi

Jak se rozdělují přídavná jména : Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.

Jak se ptát na přídavná jména

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí

umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
3. pád	dativ	Komu Čemu
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme
6. pád	lokál	O kom O čem

Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.

Co se vše urcuje u podstatných jmen : U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.