Pokud někam jdeme a máme si něco přinést (jako v tomto případě do školky vlastní pití, bačkůrky apod.), měli bychom použít spojení s sebou. Naopak výraz sebou bez předložky S použijeme, pokud něco děláme svým tělem, například házel sebou, vrtěl sebou, trhl sebou.Předložka s se píše ve spojeních jako brát s sebou, vzít s sebou, nést s sebou, vést s sebou, jídlo s sebou atp. Prosté sebou bývá po slovesech, jimiž se označují pohyby, které dělá původce děje svým tělem: mrskat (mrsknout) sebou, škubat (škubnout) sebou, hýbat (pohnout) sebou.Zvratné osobní zájmeno

1. Nominativ	—-
3. Dativ	sobě, si
4. Akuzativ	sebe, se
6. Lokál	sobě
7. Instrumentál	sebou

Kdy se píše sami a samý : Pokud je podmět, ke kterému se zájmeno vztahuje, mužského rodu životného, zvolíme podobu sami (např. Chlapci tam šli sami). V případě, že je podmět ženského nebo mužského neživotného rodu, je nutné napsat samy (např.

Jaké i se píše ve slově Hrabyně

Nejen Přibyslav, ale i mnohá další vlastní jména se píší s tvrdým y, ý: Bydžov, Hrabyně, Přibyslav, Bylany, Byšice, Byzhradec, Kobylisy, Kobylnice, Býkovice, Bystřice, Černobyl – Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav aj.

Kdy se píše s nebo z : Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.

Zájmena IV. – psaní SEBOU a S SEBOU – Pančelčino.

Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Jaké i sami

samy, samy, sama. Pro psaní i/y pak platí pravidla shody, tj. měkké i se píše pouze v 1. pádu množného čísla mužského životného rodu ("my sami"; ale "my samy" jako ženy).zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.Vyjmenovaná slova představují seznamy slov, ve kterých se píše y. Základní seznamy vyjmenovaných slov jsou: B: být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka.

Slovo bytost je odvozené od slova být, takže mezi jeho příbuzná slova patří určitě být.

S kým nebo s kým : Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.

Proč se píše Kdo s koho : Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).

Jak se dělí zájmena

Mluvnice češtiny II (dále jen MČ II) dělí zájmena také do 9 skupin, kterými jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná, vymezovací a totalizující zájmena.

Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).Druhy zájmen

• osobní (on, já, ty)
• přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
• ukazovací (ten, ta, to)
• tázací (kdo, co, který)
• vztažná (kdo, co, jenž)
• neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
• záporná (nikdo, nic, žádný)

Kdy se píše sami samy : Pokud je podmět, ke kterému se zájmeno vztahuje, mužského rodu životného, zvolíme podobu sami (např. Chlapci tam šli sami). V případě, že je podmět ženského nebo mužského neživotného rodu, je nutné napsat samy (např. Dívky tam šly samy).