Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou různé. Nejčastěji jsou to: kdy, kde, jak, proč.Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak❖ Příslovečné určení způsobu (Puz) – ptáme se na něj otázkami Jak Jakým způsobem (Kdy) (Jak) (Kudy) (Kam)

Jak určit PUZ : Nově si Pu rozšíříme o:

1. Míry (ptáme se: DO JAKÉ MÍRY JAK MOC NAKOLIK) – Pu mí.
2. Příčiny (ptáme se: PROČ – Z JAKÉHO DŮVODU NAČ
3. Účelu (ptáme se: ZA JAKÝM ÚČELEM Z JAKÉHO DŮVODU) – Pu úč.
4. Podmínky (ptáme se: ZA JAKÉ PODMÍNKY V JAKÉM PŘÍPADĚ) –
5. Přípustku (ptáme se: I PŘES CO NAVZDORY ČEMU) – Pu pří.

Jak se ptame na PU priciny

Příslovečné určení příčiny (PU příčiny)

Ptáme se: Proč, z jaké příčiny, z jakého důvodu

Jak se značí příslovečné určení : Tradiční mluvnice rozlišují (a) ↗příslovečné určení místa, (b) ↗příslovečné určení času, (c1) ↗příslovečné určení způsobu a (c2) ↗příslovečné určení míry (v některých syntaxích jsou (c1) a (c2) pokládány za jeden typ), (d) ↗příslovečné určení podmínky, (e) ↗příslovečné určení přípustky, (f) ↗příslovečné určení účelu a …

Pks – přívlastek shodný, Pkn – přívlastek neshodný JAKÝ (závisí na pods. jméně) Pt – předmět + pádová otázka (Pt4) ptáme se pádovými otázkami (kromě 1. a 5.) Puč, Pum, Puz – příslovečné určení (času, místa, způsobu) KDY

Přívlastek shodný

Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).

Jak poznat předmět a příslovečné určení

Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

1. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
2. Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
3. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
4. Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.

CO JE TO PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ Příslovečné určení řadíme mezi rozvíjející větné členy (ještě společně s přívlastkem, předmětem a doplňkem). Vyjadřuje různé děje a vztahy, za kterých něco probíhá.Přívlastek shodný

Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).

Přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem v pádě, čísle a rodě. Většinou stojí před podstatným jménem, někdy ale může stát i za ním, např.: v odoborných názvech (kočka domácí, doba bronzová). Často je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou.

Jak se ptáme na PKS a PKN :

• 1/ Přívlastek shodný – Pks – stojí většinou před svým řídícím podstatným jménem a shoduje se s ním v pádě, čísle a rodě . Ptáme se – Který, Jaký, Čí
• Pks i Pkn mohou být také několikanásobné, nebo rozvíjejíci:
• Přívlastek těsný a volný – tyto přívlastky stojí za svým řídícím jménem, ptáme se Který, Jaký, Čí

Jak poznam přívlastek ve větě : Přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem v pádě, čísle a rodě. Většinou stojí před podstatným jménem, někdy ale může stát i za ním, např.: v odoborných názvech (kočka domácí, doba bronzová). Často je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou.

Jak se ptáme na přívlastek Neshodný

přívlastek neshodný (Pkn):

jm. v rodě, čísle ani pádě – např. budova školy, pomoc lidem, dárek kamarádovi, cesta dolů (ptáme se: Jaký Který

Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen. Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.Přívlastek neshodný se neshoduje s podstatným jménem v pádě, rodě nebo čísle, nemění svůj tvar, zůstává stejný bez ohledu na pád rozvíjeného jména. Nachází se nejčastěji za podstatným jménem, může být reprezentován téměř libovolným slovním druhem, nejčastěji podstatným jménem (s předložkou).

Jak poznat přívlastek shodný a Neshodny : Zjistíme jejich druh.

1. tetička z Pardubic, bez tetičky z Pardubic, s tetičkou z Pardubic → tvary slova tetička se mění, ale z Pardubic zůstává stejné → přívlastek neshodný
2. své boty, bez svých bot, se svými botami → tvary slova boty i přívlastku své se při skloňování mění → přívlastek shodný