Na podzim konzumuje veverka převážně plody listnatých dřevin, různá semena a houby, v zimě většinou semena šišek, na jaře pupeny a výhonky, v létě také listy a letorosty. Na zimu si veverka dělá zásoby z hub, které sama usuší.Veverka nespí zimním spánkem, je tedy aktivní v průběhu celého roku. Maximálně pár dní, kdy je opravdu ošklivé počasí, zůstává v hnízdě a nevylézá. Jinak ji ale můžeme v přírodě vídat od jara až do zimy.Mláďata mívá veverka většinou dvakrát do roka, v obdobích únor až duben a květen až srpen, pokud je samice ve velmi dobré kondici, může mít i třetí vrh. Samice je březí 36 až 42 dní, počet mláďat je obvykle od 3 do 7, váha při narození je asi 7 až 15 gramů.

Jak vypadá stopa veverky : Stopa je dlouhá až 5 cm a ši- roká od 2,5 do 3,5 cm. Na koncích prstů předních i zadních tlapek jsou dobře patr- né otisky dlou- hých drápků. Stopní dráha veverek je ne- zaměnitelná se stopní dráhou kteréhokoliv jiného u nás volně žijícího savce. jako zajíc.

Co jí v zimě veverka

Veverky je vhodné krmit směsí lískových oříšků, vlašských ořechů, slunečnicových semen, nakrájenou mrkví, neslazenými suchary, melounem, nasekanými jablky, hroznovým vínem, kiwi a hodně čerstvou vodou.

Kdo si dělá zásoby na zimu : Některá zvířata si na zimu budují zásobárny potravy. Zásoby si dělá např. veverka nebo krtek. Ptáci také v zimě nespí.

Veverky žijí v dutinách stromů, kde si vytvoří z kůry, mechů, listí a trávy hnízdo ve tvaru kukaně o průměru až 30 cm. Jsou aktivní ve dne, v podvečer a v noci se ukrývají v hnízdě před predátory – těmi jsou hlavně kuny, ale také např. je- střáb či výr.

Jak veverky přečkávají zimu Veverky se neukládají k zimnímu spánku. Zdržují se ve svém hnízdě, které si na zimu zateplují mechem a rozcupovanou kůrou. Na zimu si veverky také připravují zásoby potravy.

Co delat kdyz najdu mlade veverky

Vezměte mládě domů a přivolejte rychle pomoc záchranné stanice. Nepokoušejte se mládě krmit, nevhodná strava mu může naopak uškodit. Důležité je především to, aby mládě bylo v teple. Pokud naleznete mládě veverky na zemi a neuteče před vámi, vezměte jej, prosíme, domů a rychle přivolejte záchrannou stanici.Stopa kuny je dlouhá okolo 3,5 cm a okolo 4 cm široká. Přední končetina je o něco větší než zadní končetina, proto bývají i otisky předních tlapek větší. Na zadní tlapce jsou všechny středové polštářky srostlé, na přední tlapce jich můžeme najít několik.Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h.

V přírodě jedí veverky nejčastěji rozličné oříšky, semínka plodů, jehnědy, pupeny, květy, mladé pučící lístky, houby, bukvice a občas žaludy, loupou šišky jehličnanů plátek po plátku a vybírají z nich drobná semínka.

Co dát veverkám do krmítka : Na krmítku veverky uvítají různá semínka a ořechy: slunečnicová semínka, lískové a vlašské ořechy, dýňová semínka, bukvice, jedlé kaštany, piniové oříšky. Semena a ořechy můžete do krmítka dávat loupaná i neloupaná.

Kdo se na jare Probouzi že zimního spánku : Příroda se postupně probouzí ze zimního spánku a ladí se na jaro. Mezi živočichy, kteří se po dlouhodobé hibernaci chystají vrátit k aktivitě, patří také ježci. Ti jsou po zimě vyhublí, žízniví a vyhládlí. Lidé jim mohou pomoci nabrat sílu prostřednictvím misky s vodou nebo granulí.

Proč zvířata v zimě spí

Existuje na to takové cizokrajné slovíčko hibernace. Znamená to vlastně klid nebo odpočinek zvířat v zimním období. V zimě totiž nejen medvědi, ale třeba i ježci, křečci nebo netopýři venku moc jídla nenajdou, a tak je pro ně lepší studené počasí přečkat v nějakém bezpečném úkrytu.

Veverky je vhodné krmit směsí lískových oříšků, vlašských ořechů, slunečnicových semen, nakrájenou mrkví, neslazenými suchary, melounem, nasekanými jablky, hroznovým vínem, kiwi a hodně čerstvou vodou.Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý.

Co dělat když najdu zraněnou veverků : Při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte vždy co nejdříve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici anebo dispečink záchranných stanic (774 155 155). Jde často o akutní případy, kdy je třeba IHNED TELEFONICKY konzultovat další postup.