Pohyb je jednou z nejúčinnějších zbraní proti civilizačním chorobám. Lékaři nám proto doporučují minimálně dvě a půl hodiny intenzivní fyzické námahy týdně. Pecivál čelí ve srovnání s velmi střídmým vyznavačem sportu o pětinu vyššímu riziku předčasného úmrtí.I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění.Mohou být způsobena např.: vysokým příjem kaloricky bohatých jídel, absencí pohybu, vlivy životního prostředí, nadužíváním tabákových výrobků, alkoholu, genetickými faktory, vlivy životního prostředí (nárůst škodlivin v prostředí), špatné psychosociální vztahy, vliv stresu, vliv nových technologií atd.

Jaké jsou civilizační choroby : Jedná se o neinfekční nemoci, které jsou nejčastěji způsobeny nedostatkem pohybové aktivity, nezdravým stravováním, konzumací alkoholu, užíváním návykových látek a kouřením, což může vést k srdečně-cévním onemocněním, cévní mozkové příhodě, obezitě, diabetu mellitu 2. typu a různým nádorovým onemocněním.

Které choroby souhrnně nazýváme jako civilizační

Jedná se o neinfekční nemoci, které jsou nejčastěji způsobeny nedostatkem pohybové aktivity, nezdravým stravováním, konzumací alkoholu, užíváním návykových látek a kouřením, což může vést k srdečně-cévním onemocněním, cévní mozkové příhodě, obezitě, diabetu mellitu 2. typu a různým nádorovým onemocněním.

Jaká je společná charakteristika civilizačních chorob : Civilizační choroby/onemocnění je zjednodušeně skupina nemocí, které přímo souvisejí s moderním způsobem života v dnešní společnosti, obzvláště ve znečištěném prostředí průmyslových oblastí, a se špatnou životosprávou a nezdravým životním stylem.

Jedná se o neinfekční nemoci, které jsou nejčastěji způsobeny nedostatkem pohybové aktivity, nezdravým stravováním, konzumací alkoholu, užíváním návykových látek a kouřením, což může vést k srdečně-cévním onemocněním, cévní mozkové příhodě, obezitě, diabetu mellitu 2. typu a různým nádorovým onemocněním.

Ebola. Ebola je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a může na ni zemřít až 90 % nakažených.

Co patří mezi chronické onemocnění

Mezi nejčastěji se vyskytující chronická onemocnění patří například cukrovka, nádorová onemocnění, astma, chronické srdeční selhání, chronická obstrukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin a mnohá neurodegenerativní onemocnění. Viz také chronický.Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů.Až o 20 procent Čechů umírá na nemoci srdce více než ve Francii. Přitom jim mohou předcházet včasnou léčbou a prevencí. Zatímco se snižují počty úmrtí na akutní infarkt myokardu, zvyšují se na srdeční selhání, arytmii, onemocnění chlopní a ischemickou chorobu srdeční. Právě ta je v Česku nejčastější příčinou úmrtí.

V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.

Jak se projevuje Chopn : Mezi typické příznaky CHOPN patří:

1. chronický kašel (zejména ráno, trvalý nebo intermitentní, s tvorbou/bez tvorby sputa-hlenu),
2. chronická tvorba sputa,
3. dušnost (obvykle se časem zhoršující, perzistentní, zejména při zátěži),
4. zvuky při vydechování (pískání nebo hučení),
5. pocit tísně na hrudi.

Co je akutní infekční onemocnění : Nemoci jako nachlazení, rýma, kašel, střevní chřipka, zánět uší anebo plané neštovice znamenají období zvýšené aktivity imunitního systému s cílem zvládnutí infekce. Délka a závažnost onemocnění se odvíjejí zejména od zdravotního stavu organismu.

Kdy se nejcasteji umiraji

Z hlediska rodinného stavu jsou na tom lépe ženatí muži a vdané ženy, nejvyšší intenzitou úmrtnosti jsou naopak poznamenáni svobodní. „Z pohledu sezónnosti lidé nejvíce umírají v zimních měsících a v březnu, nejméně v teplejší části roku od května do září.

pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi. změny vzorce dýchání, někdy charakteru mělké bradypnoe, někdy mělké tachypnoe, často apnoické pauzy, známky usilovného dýchání (zatahování nadklíčků) změny v obličeji („špičatění”, tj. zostření rysů, vystoupení nosu z obličeje)Okamžik blížící se smrti poznáme dle následujících pěti příznaků: Nemocnému se změní vědomí, často upadá do bezvědomí, neodpovídá. Oči mohou být zavřené či pootevřené a pohled upřený do jednoho místa. Srdce začíná pracovat nepravidelně.

Jak člověk pozná že umírá : pacient není schopen perorálního příjmu tekutin a stravy, nabízené tekutiny většinou odmítá, má problémy s polykáním. změny stavu vědomí – obluzenost, somnolence/sopor/koma, někdy agitovanost a neklid. pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi.