Kdo stál v čele vesnice V čele vesnice stál rychtář. Obyčejně mu patřila největší usedlost ve vsi, často byl i majitel kovárny či krčmy. Sloužil majiteli vsi (šlechtici, králi, klášteru) jako úředník, který vybíral poplatky, dohlížel na pořádek, dohlížel na vykonávání práce pro vrchnost.Ustaly politické zmatky a časté změny, které byly typické pro období raného středověku. Skončily nájezdy Vikingů, Arabů a kočovných Maďarů. Omezeny byly také místní války, které mezi sebou vedla šlechta uvnitř jednotlivých zemí. Venkované se už tolik nemuseli obávat vpádů a plenění a více se věnovali obdělávání polí.Město bylo často obehnáno hradbami s obrannými věžemi (baštami) a městskými bránami. Před branami města se nacházelo neopevněné předměstí. Zde se nacházely budovy patřící k městu, ale v samotném opevněném městě by byly nebezpečné (práce s ohněm – kovárny, hrnčírny), dále obydlí sloužících a chudiny.

Co znamená na zeleném drnu : Později se města formovala u klášterů, u hradů nebo na zeleném drnu, tj. na nově vybraném místě, na kterém ještě žádné město nebylo a nacházel se zde jen les nebo louka.

Kdy se vesnice stane městem

V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Co je největší vesnice v České republice : Obec Bystřice v okrese Frýdek-Místek je obec s největším počtem obyvatel České republiky, která nemá status města ani městyse. K 1.1. 2021 zde dle Českého statistického úřadu žilo 5 373 obyvatel.

Největším luxusem ve středověku však bylo soukromí a teplo. Soukromí neměli obyvatelé hradu o nic více, než lidé na venkově. Hradní pán žil se svojí rodinou často v jedné místnosti, popřípadě dvou, kdy žena a děti měly teplotně příznivější, dřevem zateplenou místnost, a muž místnost sousedící.

Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.

Jak dělíme středověká města

"horní města" vznikala poblíž nalezišť nerostných surovin, aby měli horníci kde bydlet (např. Kutná Hora nebo Stříbro) "poddanská města" zakládala šlechta, ať už světská nebo církevní takzvaně "na zeleném drnu" (tedy úplně od nuly) vznikala města na místech, která určil lokátor (podobně jako u vesnic)Poté se status města (či městyse) vztahoval zásadně jen k celé obci. V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.

Obec Závist, která se nachází u Blanska v Jihomoravském kraji, je svojí rozlohou 0,44 km² nejmenší obcí České republiky. Žije zde 136 obyvatel s průměrným věkem 42 let.

Co je menší než vesnice : Ve starších textech bylo slovo osada používáno i jako zastřešující termín, pod nějž spadá sídelní útvar jakéhokoliv typu. Pro sídelní útvary větší než samota nebo sedliště, ale menší než vesnice, tj. pro seskupení zhruba 4–15 usedlostí se v typologii sídelních útvarů používá označení víska.

Jak se spalo na hradech : Ve velké místnosti s tlustými zdmi bylo v zimě zřejmě velmi chladno. Prostor s postelí se proto odděloval těžkým závěsem a na zdi se věšely tapisérie, obojí proto, aby neunikalo teplo. Postele byly většinou pohodlné a dlouhé. Na Pernštejně jsou k vidění postele „dlouhé“ i „krátké“.

Jak se stravují Češi

Zjistili, že nejčastěji lidé mají tři jídla denně a nejčastěji je konzumují ve svých domácnostech. Třetina Čechů se pravidelně alespoň dvakrát do měsíce chodí najíst do restaurace. Zhruba stejný počet se pak stravuje i v jídelnách a závodních kantýnách. Autoři průzkumu letos v červenci zpovídali zhruba 900 respondentů.

Základem středověkého jídla byl chléb, a to jak na stole chudého, tak boháče. Ten první měl chleba většinou tmavý, z žitné mouky, s přísadami, které zrovna dům dal, na šlechtice čekal křehký chléb ze světlé jemné mouky. Oběd a večeře stačily, snídaně dříve zvykem nebyla.I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.

Jak se vesnice stane městem : V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.