Přídavné jméno se většinou vyskytuje v přítomnosti podstatného jména, nejčastěji před ním (mobilní telefon, ovocný koláč, bratrův svetr apod.). Na přídavné jméno se vždy můžeme zeptat následujícími otázkami: Jaký, který (vzdálený kraj, čtvercový pozemek, červená sukně, houbový pokrm, kamenný chodník)Pokud se mi koncovka přídavného jména mění, jedná se o přídavné jméno tvrdé, ke kterému náleží vzor mladý. Pokud se koncovka přídavného jména nemění, jedná se o přídavné jméno měkké a pracujeme se vzorem jarní. ten bílý, ta bílá, to bílé – koncovka přídavného jména se mění (podobně jako ten mladý, ta mladá, to mladé).Poznáme je podle měkkého zakončení v 1. pádě jednotného čísla rodu mužského. Například zimní, sloní, jelení. Končí-li přídavné jméno obojetnou souhláskou a jeho tvary se na konci žádného rodu nemění – cizí muž – cizí žena – cizí dítě – skloňujeme jej podle vzoru jarní.

Jak se určují koncovky přídavných jmen : Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).

Jak se rozdělují přídavná jména

Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.

Jak poznat přídavná jména přivlastňovací : To zjistíme velmi snadno. Přivlastňovací přídavné jméno totiž někomu něco přivlastňuje, říká nám, čí to je. Pokud se můžeme zeptat, čí je dotyčný předmět, jedná se o přídavné jméno.

Přídavná jména se dělí na 3 druhy: měkká, tvrdá a přivlastňovací. Mají vždy svůj vzor, podle kterého přídavná jména skloňujeme (zjistíme tedy, jaký je správný tvar a zda píšeme po obojetné souhlásce „i“ nebo „y“).

Přídavná jména jsou ohebný slovní druh. Označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy vlastnictví. Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍ Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský.

Kdy se píše Ovi a ovy

Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.Příklad postupu určení správné koncovky:

Určete, jaké i / y se píše ve větě: Sousedov-i/-y děti běhaly po zahradě. Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.Nestupňují se např. přídavná jména na ‑cí: vzrušující, zlepšovací, hasicí, rychleschnoucí, domácí, dále přídavná jména druhově přivlastňovací, např. psí, medvědí, kuřecí, a některá další, např. od příslovce letos odvozené letošní.

Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstatných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle: otec → otcův. matka → matčin. Přivlastňovací přídavná jména se od podstatných jmen mužského rodu odvozují příponou -ov (před nulovou koncovkou -ův).

Kdy se píše ovy a kdy Ovi : Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Jak poznat Ovi nebo ovy : Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

Kdy se píše tvrdé Y

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Psaní velkých písmen a přídavná jména

Většina přídavných jmen se běžně píše s malým písmen na začátku slova či slovního spojení, avšak pokud se jedná o přídavná jména přivlastňovací odvozená od vlastních jmen, píšeme na začátku písmeno velké. Jsou to ta přídavná jména, která se skloňují podle vzoru otcův a matčin.Ve víceslovných názvech obcí, městysů a měst neobsahujících předložky ani spojovník se píšou u všech plnovýznamových slov velká písmena: České Budějovice, Velké Karlovice, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Sedm Dvorů, Hora Svatého Šebestiána, Lázně Bohdaneč (ale lázně Poděbrady, oficiální název města je Poděbrady).

Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).