Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.PŘÍSUDEK HOLÝ

Nezávisí na něm už žádný další větný člen. Auta troubila. Květiny uvadaly. (V obou větách je zastoupen vždy jen přísudek a podmět, tedy celá základní skladební dvojice.)

Jak poznám přísudek jmenný : jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.) slovesně jmenný (někdy také jmenný se sponou) – má vždy dvě části: sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se) a jmennou část, nejčastěji podstatné jméno nebo přídavné jméno, není to ale podmínkou.

Co to je přísudek

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.

Co je to jmenný přísudek : Přísudek jmenný tvoří pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí. Sliby chyby. = Sliby [jsou] chyby. Průjezd zakázán.

Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.

Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Jak poznat přísudek Rozvity

Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.3) PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU:

1. JMENNÝM PŘÍSUDKEM je podstatné JMÉNO, přídavné JMÉNO nebo ZÁJMENO, ale i příslovce nebo sloveso v infinitivu.
2. Toto JMÉNO je doplněno neplnovýznamovým SPONOVÝM slovesem (proto je se sponou).

Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno. Aby sdělení dávalo smysl, musí věta obsahovat jak sloveso (sponu), tak podstatné či přídavné jméno (jmennou část). Bez jmenné části věta nedává smysl. Příklad: Kočka je líná.

Jaké jsou typy přísudku : Co dělají jablka Rostou. Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).

Jak se značí přísudek jmenný se sponou : Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno. Aby sdělení dávalo smysl, musí věta obsahovat jak sloveso (sponu), tak podstatné či přídavné jméno (jmennou část). Bez jmenné části věta nedává smysl. Příklad: Kočka je líná.

Kdy se píše byly a byli

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.Podmět rozvitý

1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

Co to je spona : Spona může znamenat jakýkoli praktický předmět určený pro spojování těles, například: sponka do vlasů – různá provedení spon, na udržení pramene vlasů pohromadě a v účesu. spona (archeologie) – většinou ozdobný předmět, podobně jako spínací špendlík sloužící ke spínání oděvu, současně však plnící i funkci šperku.