Patří sem jak názvy obecné (holčička, kočka, babička), tak názvy vlastní (Jitka, Mikeš, Iva). Podstatná jména poznáme také podle toho, že si na ně můžeme ukázat: TEN, TA, TO, případně TI, TY a TA.Podstatná jména mění svůj tvar. Ptáme se na ně pádovou otázkou. KdoPodstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Jak se určuje podstatná jména : Podstatná jména v čísle jednotném označují jednu osobu, zvíře či věc. Podstatná jména v čísle množném označují více osob, zvířat či věcí. Množné číslo se v některých případech používá i k označení jednotlivé osoby (vykání, onikání, královský plurál, autorský plurál).

Jak udělat ze slovesa podstatné jméno

Podstatná jména slovesná jsou odvozena ze slovesného tvaru:

1. u sloves, která nemají příčestí trpné, za pomoci přípony -nutí (např. procitnout – procitnutí, stárnout – stárnutí apod.),
2. u sloves s příčestím trpným končícím na -en za pomoci přípony -ení (např.

Jak dělíme podstatná jména : podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.

pád. Pokud určujeme pád podstatného jména, je lepší se vždy ptát celou pádovou otázkou, tedy kdo, co Místo jen kdo nebo co.

V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Co určujeme podstatná jména

U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.

• Pád (casus)
• Číslo (numerus)
• Rod (genus)
• Vzor (paradigma)

1. Podstatné jméno pomnožné má jen tvary množného čísla, i když třeba označuje jednu věc, např. (ty) housle.
2. Podstatné jméno hromadné má jen tvary jednotného čísla, i když označuje více (hromadu) věcí stejného druhu, např. (to) rostlinstvo.
3. Podstatné jméno látkové označuje látku nebo hmotu a je nepočitatelné, např.

Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.

podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.

Jak poznám podstatné jméno hromadné : Jména hromadná

Podstatné jméno hromadné pojmenovává soubor (souhrn, celek) počitatelných jednotlivin téhož druhu, což se vyjadřuje i slovotvornými prostředky, příponami: ‑í, ‑oví, ‑stvo, ‑ctvo (listí, stromoví, panstvo, námořnictvo).

Jak poznat 4 pád v němčině : Po neurčitém členu a také po přivlastňovacích zájmenech a po kein v jednotném čísle jsou koncovky přídavného jména v 1. pádě rodu mužského, ženského a středního -er, -e, -es, u ženského a středního rodu to platí i pro 4. pád. V ostatních pádech je koncovka -en.

Jaký je pád do školy

Ptáme se otázkou KAM, do školy, čili použijeme čtvrtý pád.

umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
2. pád	genitiv	Koho Čeho
3. pád	dativ	Komu Čemu
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme

Co 6. pád, lokál: O kom O čem

Jak určit pád u podstatných jmen : Pády u podstatných jmen

1. pád, nominativ: Kdo Co
2. pád, genitiv: Bez koho Bez čeho
3. pád, dativ: Komu Čemu
4. pád, akuzativ: (Vidím) Koho Co
5. pád, vokativ: Oslovení, volání
6. pád, lokál: O kom O čem
7. pád, instrumentál: S kým S čím