Prostokořenné jeličnany (borovice, smrk, jedle) je lepší sázet až v jarních měsících. Na rozdíl od listnatých stromů na podzim a v zimě již nekoření. Proto snáze přes zimu umrznou.Na jaře umístěte stromek do zahrady, na chatu nebo chalupu, kde jej po vyjmutí z kontejneru přesaďte do volné rozmrzlé půdy nebo substrátu na konifery. Nezapomeňte na průběžnou zálivku, přihnojování a aplikaci prostředků proti škůdcům.Potřebuje mírně kyselou, vlhkou půdu a hodně místa, protože mívá velmi hluboké kořeny a dorůstá výšky až 45 metrů. Jedli bělokorou zároveň musíte chránit před větrem – její větve jsou měkké a snadno se lámou.

Jak pěstovat jedle : Nároky a pěstování jedle

Jedle milují vyšší vzdušnou vlhkost a nevyžadují příliš mnoho slunce. Většina druhů dokonce velmi dobře snáší celoživotní zastínění. U nás pěstované druhy jedlí jsou dostatečně odolné proti mrazu, ale pozor si dejte v mrazových kotlinách a na silně větrných stanovištích.

Jakou jedli do zahrady

Do středně velkých zahrad se hodí stromy s výškou 2,5–4 metry. Vybrat můžete třeba jedli bělokorou s úzce kuželovitou korunou, jedli korejskou, která brzy nasazuje a má množství velmi dekorativních šišek, či kultivar Silberlocke s výrazně prohnutými jehlicemi, díky čemuž je strom zajímavý na pohled z mnoha úhlů.

Jak rychle roste jedle : Většina jedlí v mládí roste pomalu jako například Abies nordmanniana která dvou metrů dosáhne až po zhruba 12- 15 letech, podle půdních a klimatických podmínek. Zato např. Abies grandis roste na jedli vyjímečně rychle a v příznivých podmínkách dakáže narůst až metr za rok.

Preferují bohatší, hlubší, středně těžké, dostatečně propustné a přiměřeně vlhké půdy, zpravidla mírně kyselé, některé druhy (např. jedle ojíněná) však snesou i bazičtější substráty. Až na výjimky nesnášejí vysychavá stanoviště, stejně jako přemokření.

Do polostínu a těžších půd pak trvalky typu denivky, rebarbora, jitrocel apod. Do stínu můžeme umístit rebarboru, libeček, bohyšky, medvědí česnek, bergenii. Nezapomínejme na cibuloviny v podobě jarních krokusů a sněženek, květnových tulipánů a červnových okrasných česneků.

Jak na zahradu ve svahu

Do svažité zahrady se hodí rostliny s hlubokými kořeny. Ty se udrží i na skutečně prudkém pozemku. Okrasné trávy, růžové a další okrasné keře jsou sázkou na jistotu. Máte-li zahradu terasovitě zarovnanou, na hranice jednotlivých stupňů můžete přidat stylové květináče.Jedle dorůstají zpravidla výšek 30–60 metrů, některé druhy výjimečně i přes 80 metrů a dožívají se stáří i 700–800 let.Objevuje se pouze u nahosemenných rostlin. Jedle (abies) Šišky jedlí dozrávají již koncem léta a jsou velmi dekorativní. Šišky jedlí se na podzim zcela rozpadají a na větvích zbyde pouze úzké vřeteno. Délka šišek se pohybuje od 10 do 20 cm.

Do polostínu a těžších půd pak trvalky typu denivky, rebarbora, jitrocel apod. Do stínu můžeme umístit rebarboru, libeček, bohyšky, medvědí česnek, bergenii. Nezapomínejme na cibuloviny v podobě jarních krokusů a sněženek, květnových tulipánů a červnových okrasných česneků.

Jak rostou šišky na jedlí : Objevuje se pouze u nahosemenných rostlin. Jedle (abies) Šišky jedlí dozrávají již koncem léta a jsou velmi dekorativní. Šišky jedlí se na podzim zcela rozpadají a na větvích zbyde pouze úzké vřeteno. Délka šišek se pohybuje od 10 do 20 cm.

Jak vylepšit těžkou půdu : Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyživí, ale také prohřeje. Těžká půda obsahuje ve srovnání s písčitou mnoho jílovitých částic. Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo.

Co zasadit na stinné místo

Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce. Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.

Shrnutí: čím osázet svah

• Samopnoucí rostliny – například břečťan, hortenzie řapíkatá, nebo brslen.
• Popínavé rostliny – do této kategorie patří opletka, plamének či zimolez.
• Keře do svahů – zde řadíme třezalku, šípkovou růži, ostružiník a další.

Vysazujte rostliny se schopností vytvořit souvislý a trvalý porost s bohatým a stabilním kořenovým systémem, který dobře ukotví rostlinu a zároveň zpevní svah. Rostliny musí být dlouhověké a schopné odolávat suchu, protože pouze u paty svahu je větší vlhkost. Nejlepší je, aby svah kvetl celou sezónu.

Jaký je rozdíl mezi smrkem a jedlí : Abies pectinata) – jedle se od smrku liší tím, že roste a tloustne rychleji a dospívá věku až 300 let. Jedlové dřevo se od smrkového hůře rozpoznatelné. Charakteristickým znakem je jeho světlý šedožlutý odstín. Jedlové dřevo není tvořeno tmavým jádrem, ale pouze bělovým dřevem.