Bipolární porucha – příznaky (mánie, hypománie, deprese)

Jsou to mánie, hypománie a deprese. Mánie se vyznačuje těmito projevy: nepřiměřená, nápadně dobrá nálada, rozrušení až agresivita, zvýšené psychomotorické tempo, rychlé a nepřetržité mluvení, náhlé, časté a ne vždy srozumitelné změny tématu v rozhovoru tzv.Bipolární porucha je charakterizována obdobími extrémní a intenzivní nálady, které nejsou typické a často nejsou rozpoznány osobou, která je prožívá. Mohou ovlivnit spánek, energii a aktivitu a mohou trvat několik dní nebo týdnů, což ztěžuje funkční život.V praxi to znamená nechat ho mluvit o tom, jak to má on. Naslouchat mu a snažit se ho pochopit i v těch věcech, ve kterých s ním nesouhlasíme. Svůj názor vyjadřovat spíše tak, že budeme mluvit o tom, jak nám v této situaci je, a co my sami cítíme (třeba strach, obavu nebo bezmoc).

Jaký je rozdíl mezi depresi a bipolární poruchou : Výrazný rozdíl mezi jednotlivými stavy je, že při epizodě mánie se člověk cítí zcela zdráv, často přestává užívat (vhodné, potažmo předepsané) léky, a proto většinou ani nevyhledává pomoc, zatímco při atace deprese většinou cítí nebo ví, že se s ním něco děje, a tudíž mnohem častěji vyhledá pomoc právě během depresivní …

Jak Vylecit Bipolarni poruchu

Pravidelné měření hladiny léků v krvi je nezbytné i v průběhu samotné léčby. Při léčbě bipolární poruchy se používají následující skupiny léků: stabilizátory nálady: lithium, antiepileptika (karbamazepin, kyselina valproová, lamotrigin) a antipsychotika, antidepresiva: pouze v kombinaci se stabilizátory nálady.

Co spouští bipolární poruchu : Riziko také roste s vyšším počtem příbuzných, kteří trpí bipolární afektivní poruchou nebo depresemi. Dalšími faktory, které mohou podnítit vznik maniodepresivní psychózy, jsou například silné emoce (úlek, děs, smutek, duševní útrapy, strach atd.), fyzické a psychické vyčerpání nebo dokonce roční období.

Bipolární afektivní porucha patří mezi psychické poruchy, u kterých je obecně známo, že jejich výskyt v rodině může být dědičný, a tudíž, že je vázaný na geny. Avšak je nutné si uvědomit, že člověk dědí pouze vlohy (predispozice) k určitému onemocnění a nedědí onemocnění samotné.

Mezi vlivy prostředí patří především vysoký stres, konzumace drog a alkoholu. Jejich význam pro spuštění epizody však s trváním onemocnění klesá. Dlouhodobě odborníci považovali bipolární poruchu za onemocnění propukající převážně v rané dospělosti.

Jak jednat s lidmi v depresí

Cestu ke zlepšení ovlivňuje i postoj okolí

1. Nemluvte o nemoci jako o slabosti nebo povahové vlastnosti.
2. Pomozte najít pomoc.
3. Neporovnávejte depresi s vlastními zkušenostmi.
4. Zkuste o všem otevřeně mluvit – a hlavně poslouchat.
5. Nabídněte pomoc s každodenními úkoly.
6. Zvěte k činnostem, ale nenuťte.

Na sklonku života nemocí trpěl podle historiků i císař Rudolf II. Bipolární afektivní porucha, dříve označovaná jako maniodepresivní psychóza, je vážné duševní onemocnění, které postihuje asi 0,5 až 1,5 procenta populace. Postihuje ženy i muže bez ohledu na rasu, vzdělání či sociální statut.Jaké jsou příčiny deprese Příčiny deprese nejsou doposud uspokojivě objasněny. Známe pouze některé rizikové faktory, které se na vzniku depresí mohou podílet. Patří zde např.: biologická zátěž (porod, léčba steroidy), genetické dispozice, psychologická zátěž (ztráta zaměstnání, partnera) nebo určité vývojové momenty.

Základním principem komunikace s někým, kdo trpí duševním onemocněním, je naslouchání. Je důležité dát člověku prostor a snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. Například u deprese je naprosto nevhodné člověka povzbuzovat a nutit ho k aktivitě, říkat mu, že by se měl trochu rozveselit atd.

Co se děje v mozku při depresí : Pokud člověk trpí depresí, může docházet ke změnám metabolismu v mozku – vzniká zde nerovnováha přenašečů (neurotransmiterů) serotoninu, noradrenalinu a/nebo dopaminu. U depresivních onemocnění, která jsou střídavě spojená s chorobně dobrou náladou (mánií), dochází v mozkovém metabolismu k jiným změnám.

Jak vypadá člověk v depresí : Základním projevem depresivní poruchy je změna nálady spjatá se ztrátou zájmů a radosti. Pacient je smutný, bez energie, odkládá jakoukoli činnost, ztratil chuť k životu, sexu, jídlu, v průběhu dne je ospalý a polehává, přitom v noci špatně spí, stěžuje si na únavu, vyčerpání, bolesti hlavy, na hrudi apod.

Co se deje s mozkem při depresí

U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v mozku, kdy je množství mediátorů (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin. Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy.

Mezi nejčastější příčiny patří dědičnost, prožité trauma, nadměrný stres či tzv. nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku.Efekt antidepresiv na lidský mozek je dlouhodobý a zahrnuje i změny neuroplasticity a neurogeneze, které souvisí s ovlivněním genové exprese. Nejvíce prostudovanými a nejzásadnějšími v mechanismu účinku antidepresiv jsou faktory CREB a BDNF. V poslední době se rovněž pozornost zaměřuje na Fos rodinu nebo NF-κB.

Co zhorsuje deprese : Pokud se budete nutit, brzy vám dojdou síly a budete zklamáni, a to zhorší vaši depresi. Během deprese nedělejte žádná závažná rozhodnutí (jako je rozchod v důležitém vztahu, odchod od rodičů, změna bydliště, finanční investice, změna zaměstnání apod.). Depresí je rozhodování výrazně ovlivněno.