Systémy pro zadržování přebytečné vody kolem obvodové konstrukce stavby nejsou viditelné (s výjimkou přístupů ke kontrolním šachtám). Trubky se ukládají do země, a to do hloubky alespoň 70 cm. Vždy by však měly být nad spodní úrovní základového pásu, aby mohly odvést veškerou přebytečnou vodu.Kolik stojí drenáž Cena drenážní trubky se odvíjí od zvoleného průměru – nejpoužívanější jsou bezesporu drenážní trubky DN 80 a drenážní trubky DN 100. Drenážní trubka 80 mm stojí od 39 Kč za 1 m délky. Drenážní trubka 100 mm stojí od 49 Kč za 1 m délky.Použijeme systém sanačních omítek včetně protisolných nátěrů. Odfouknuté a nesoudržné omítky bude nutné nejprve odstranit, proškrábat spáry a očitit zdivo. Poté naneseme jednotlivé vrstvy sanačního systému pro vytvoření dlouhodobě stabilního povrchu, schopného odpařit zbytkovou vlhkost ze zdiva.

Kolik štěrku kolem drenážní trubky : Drenážní potrubí

mělo by být obsypáno ze všech stran štěrkopískem v tloušťce min 15 cm. Nejmenší sklon potrubí by měl být 1 %, lépe však více.

Jaký štěrk použít na drenáž

Štěrk se nejčastěji používá o frakci 16-32 mm.

Jakou geotextilií pro drenáž : Geotextilie vhodné na stavbu začínají na gramáži 100g/m2.

Tento typ slouží především k izolaci drenážního systému, protože dobře propouští vodu, ale zároveň účinně zabraňuje zanesení trubek. Nízkogramážní geotextilie (100-300 g/m2) budete potřebovat také tehdy, pokud chcete svůj dům vybavit zelenou střechou.

Drenáž se uplatní především v případech, kdy je objekt zasazen do nepropustného horninového prostředí tak, že dochází k hromadění vody v zásypu stavební jámy a voda by pak tlakem působila na stavební konstrukce. Takové podmínky se vyskytují na velkém množství stavenišť v České republice.

Obecně lze říct, že u standardní nemovitosti na běžném pozemku by měla stačit drenážní trubka o průměru 10 cm, pro konkrétní variantu je ale lepší poradit se s profesionálem – tím spíše, pokud se pozemek nachází v místě s vyšší hladinou spodní vody. Drenážní potrubí se pokládá do výkopů o hloubce alespoň 70 cm.

Co nejlépe izoluje

Příklady tepelných izolantů

Z pevných látek jsou dobrými tepelnými izolanty především ty látky, které obsahují hodně plynu (vzduchu), např. minerální vlna (kamenná nebo skelná), peří, srst, papír, dále např. sklo, dřevo, polystyren, ap. Ve stavebnictví se kvůli lepší tepelné izolaci používají cihly s dutinami.V závislosti na původní vrstvě je možné vysypat podlahu štěrkem, ten přikrýt armaturou a zalít vrstvou betonu. Alternativou je použití cementové stěrky a následná aplikace asfaltové izolace. Poté přichází na řadu izolace, například v podobě polystyrénu.Obvykle se ukládá do hloubky cca 50 – 150 cm – zde záleží na konkrétní situaci, respektive hloubce uložení základů. Kontrolní drenážní šachet Opti-Control nebo Basic-Control. Šachta by ideálně měla být umístěna na každé změně směru, minimálně však v nejvyšší a nejnižšším místě drenážního systému!

Obsypové kamenivo okolo potrubí

V tom případě budete používat drenážní trubky a potřebujete vybrat to správné kamenivo. Pro drenážní potrubí je vhodné použít štěrk, nebo kačírek ve frakci 16 – 32 mm. Pro odpadní potrubí volte oblázky, které nemají ostré hrany.

Co pouzit jako drenáž : Drenáž je v podstatě jakýkoli nasákavý materiál. Do květináčů se nejlépe hodí speciální materiál, kterým je KERAMZIT, SERAMIS nebo PERLIT. Nahradit je mohou ale také střepy hliněných nádob, jemný štěrk nebo kamínky.

Jak dlouho vydrzi geotextilie : Gramáž geotextílie 17 – 500 g/m²

Pro klasické záhony se kvůli škůdcům, plevelu a urychlení růstu používá gramáž geotextílie okolo 50 g/m² s životností dvou až pěti let. Vysoké gramáže okolo 300-500 g/m² pak vydrží i více než deset let a uplatní se proto především ve stavebnictví.

Kam s vodou z drenáže

Odvod drenážních vod do kanalizace musí podléhat samozřejmě povolení od příslušných vodohospodářských orgánů. Drenážní vody můžeme odvádět buď do oddílné dešťové kanalizace nebo do jednotné kanalizace.

Nejčastěji se používá pěnový polystyren EPS F (fasádní), který nabízí výhodnou cenu a vynikající tepelnou izolaci. Dalším oblíbeným typem izolace je minerální vata, která je vhodná pro zateplování dřevostaveb a konstrukcí ze dřeva.Na otázku zdali je lepší použít fasádní polystyren nebo fasádní vatu mohu jen říci, že pokud Vám nezáleží na finanční stránce, chcete izolant s větší životností a lepšími difuzními vlastnostmi, zateplujte fasádní vatou. Pokud řešíte cenu a přesto hledáte kvalitní a funkční zateplení použijte fasádní polystyren.

Jaké kameny nesmí do vody : Do vody nepatří lepidolit, selenit, kalcit, malachit, azurit, fluorit, celestýn, rodonit nebo hematit. Pokud plánujete pít vodu, ve které předtím necháte minerál, ujistěte se, že pochází od důvěryhodného zdroje a nemůže vám ublížit třeba tím, že na něm ulpěly stopové prvky nebezpečných látek.