O ustanovení opatrovníka rozhoduje pouze soud. Pokud posuzovaná osoba sepsala předběžné prohlášení, kde vyjádřila přání, kdo má být jejím opatrovníkem, soud k prohlášení přihlíží. Při jmenování opatrovníka soud sleduje nejlepší zájmy opatrovance.Opatrovnictví může zaniknout smrtí nebo odvoláním opatrovníka. Soud jej odvolá na jeho žádost, nebo z vlastního rozhodnutí, pokud neplní řádně své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka. Smrtí opatrovníka však opatrovnictví nezaniká.6. Jak lze docílit změny opatrovníka Jediným orgánem, který může rozhodnout o změně opatrovníka, je soud. Návrh na změnu opatrovníka může podat opatrovnická rada i samotný opatrovanec, zvláště pak, když se domnívá, že opatrovník jedná v rozporu s jeho zájmy.

Kolik dostane opatrovník : Výše paušální částky na jednoho opatrovance, je předběžně uvažována ve výši 30 500 Kč. Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho živého opatrovance podle jejich počtu k rozhodnému dni, kterým byl pro příspěvek na rok 2025 stanoven 31. březen 2024.

Jak dlouho trvá opatrovnický soud

Průměrná délka opatrovnických řízení se v posledním desetiletí držela na stabilní úrovni – v rozpětí od 171 do 179 dnů. V minulém roce však průměrná délka opatrovnických řízení opět stoupla. Na 202 dnů.

Co se řeší u opatrovnického soudu : Funkce opatrovnického soudu v České republice spočívá v hájení zájmu osob, které o sobě a svém majetku nejsou schopni sami rozhodovat. Každé nesvéprávné osobě je soudem přidělený opatrovník. Ve většině případů se jedná o rodinného příslušníka.

Z čistě jazykového výkladu ustanovení § 487 odst. 2 OZ lze dovodit, že funkce opatrovníka zaniká ve chvíli, kdy dojde k řádnému obnovení statutárního orgánu a tedy k odpadnutí potřeby opatrovníka pro hájení zájmů společnosti.

Úplně zbavit člověka svéprávnosti dnes není možné. Nový občanský zákoník tuto možnost zrušil a stanoví, že omezit něčí svéprávnost je možné maximálně na tři roky. Pokud je zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.

Co je úkolem opatrovníka

Jeho úkolem je udržovat s opatrovaným spojení, zajímat se o něj, dbát o jeho zdravotní stav, starat se o naplnění jeho práv a chránit jeho zájmy. Opatrovník zastupuje opatrovaného v tom právním jednání, které podle rozhodnutí soudu není schopen činit. Rozsah práv a povinností opatrovníka stanoví soud.Soudní řízení o zbavení (omezení) svéprávnosti trvá zhruba 12-16 měsíců. A samotné omezení posuzované osoby je zpravidla udělováno nanejvýš na tři roky.Jednání opatrovnického soudu je bezplatné. Opatrovnický soud však bude chtít vědět, jak bude s danou částkou (která je spořena na dítě) naloženo a jak bude použita ve prospěch nezletilého.

Pro soudce rozhodujícího o svěření dítěte do péče je důležitý především zájem dítěte. Jsou zohledněny nejen jeho vazby k oběma rodičům, ale také možné zázemí či výchovné schopnosti rodičů. Důležité také je, jakým způsobem se oba rodiče podíleli na výchově v době manželství.

Kdy je možné omezit člověka na jeho svéprávnosti : Omezit svéprávnost lze pouze za okolností, kdy nepostačují mírnější a méně omezující opatření a hrozila-li by pak dané osobě závažná újma. Dále se k návrhu přikládá lékařský posudek či lékařská zpráva o zdravotním stavu dotčené osoby. Pokud takový důkaz nebude soudu doložen, soud může návrh zamítnout.

Kdo nemůže být opatrovníkem : Kdo nemůže být ustanoven opatrovníkem:

není schopna sama plně uvědoměle právně jednat, • osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, • provozovatel zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, • osoba závislá na takovém zařízení, tj. např.

Kde žádat o opatrovnictví

Návrh se podává na okresní soud dle bydliště posuzované osoby. Návrh může podat rodinný příslušník, případně zdravotní ústav. V návrhu se identifikuje navrhovatel a opatrovanec, u něhož se současně popíší důvody, proč není schopen sám právně jednat a přiloží se patřičný důkaz – např. lékařská zpráva.

Každý z účastníků a osob zúčastněných na řízení si zásadně platí veškeré své náklady, které jim v souvislosti s řízením vzniknou, a to včetně nákladů na právní zastoupení. Stát pak platí náklady vynaložené na svědečné, znalečné, tlumočné a jiné náklady spojené s dokazováním.Střídavá péče

Soud střídavou péči zpravidla neschválí v těch případech, kdy rodiče mezi sebou nejsou schopni komunikovat a dohodnout se na základních otázkách týkajících se dítěte. Střídavá péče není o spravedlivém „rozdělení“ dítěte mezi rodiče. Musí se jednat o formu péče nejlepší pro dítě.

Kdy si dítě může říct s kým chce žít : „Dítě má právo se vyjádřit od 12 let. Současná judikatura ale dává prostor už i sedmi/osmiletým dětem,“ říká Adéla Lacinová Hubinková. Existuje několik forem péče o děti po rozchodu rodičů. Netypičtější variantou je výlučná péče jednoho z rodičů.